Chalsea a Marek Prchal mi ve hlasové schránce mobilního telefonu zanechali jeden z nejkrásnějších vzkazů, které jsem měl tu čest ve svém krátkém životě vyslechnout. I když jeho naléhavost nelze ani zdaleka vyjádřit slovy, pokusím se alespoň o zjednodušený fonetický přepis:

Ahoj FK, tady Chalsea... PRCHAL, ČAU! ... ČÁU!! ... čau hele... cože? ČAU JÁ TĚ NESLYŠIM VŮBEC... HELE... zavolej mi já tě neslyším... čau!

Ano, vím, že to na pohled nepůsobí nijak revolučně, ale mít jakékoliv záznamové zařízení, jistě bych vás s nestrojenou lehkostí přesvědčil o opaku.

Američané jsou přehnaně impulzívní lidé. Vsadím se, že v jejich nemocnicích umírá převážné procento lidí díky postupům ošetřujících lékařů, kteří při nenadálém objevu rašícího akné zcela zapomenou na tryskající krev z rozseknuté tepny. Že ne? Pak mi jistě vysvětlíte, jak přesně mám chápat myšlenkový postup v hlavách autorů tohoto distribuovaného výpočtu, který byl bez jakéhokoliv upozornění přepnut z výzkumu potenciálních léčiv rakoviny na hledání obranných prostředků proti Anthraxu. Ach ano, možná jsem staromódní, ale nezasloužily by si ty stamiliony obětí rakovinových nádorů strojový čas poněkud více než nějaký chvilkový výstřelek afghánských psychopatů? Z hlediska užitečnosti jsou tyto dvě možnosti dosti nevyvážené, řekl bych. A navíc - dovedete si představit ten šok, který mohla připravit tato nenadálá změna některým dobrotivým teroristům, provozujícím na "firemních" mašinkách původní výpočet?

V tomto týdnu mne postihl dosud nevídaný sled traumatizujících událostí. Celkem 3x jsem byl donucen strávit cestu autobusovou dopravou coby soused dlouhovlasého chlapce, kterého důvodně podezřívám z homosexuality. Tento podivný tvor přistupuje na zastávce 'Jablůnka' a vykazuje všechny typické znaky čtyřprocentní menšiny. Kromě klasicky ladné chůze a bzučivé řeči se až příliš nápadně přichyluje ke svému učiteli, což osobně považuji za hrůzu hrůz. Jak jsem usoudil po několika hodinách zralých úvah, jediným snesitelným východiskem je užití univerzálního anti-gay deodorantu, který ovšem dosud nikdo nevymyslel. A tak jsem znovu a opět na holičkách! Nu což, žádný východ z tlustého střeva není štíhlý navěky.

Chodby našeho panelového domu zaplnil intenzívní zápach výkalů. I když jsem se velmi snažil, jeho původ jsem neodhalil ani po pěti minutách usilovného hledání. Nevím přesně, co má takový fekální odér symbolizovat, ale velmi silně začínám pociťovat jakousi analogii s tajemnými událostmi, odehrávajícími se v oné nemocnici z televizního seriálu 'Království'. Dánská pakáž!

Let's get bizarre. Zadíváte-li se dlouze a pozorně na tuto značně nekvalitní fotografii, zjeví se vám duch dívky, která na tomto místě spáchala sebevraždu. Infarktové stavy v ceně.

Policie pokračuje v usilovném pátrání po zlodějském živlu, který tento týden zavraždil několik nevinných zaměstnanců jistého pražského zlatnictví. Jelikož v souladu s redakčními pravidly všichni cítíme hluboký odpor k podobně hanebným činům, rozhodli jsme se, že ve spolupráci s nejmenovanou detektivní agenturou zahájíme vlastní vyšetřování. Již po třech hodinách se nám podařilo získat očitého svědka celé události, který byl ochoten spolupracovat na vytvoření věrné podobizny pachatele.

Nejdříve jsme pomocí pastelů vytvořili hrubý nákres podezřelé osoby. Očitý svědek dokonce popsal pachatele i bez zavádějící pokrývky hlavy, která doposud zabraňovala efektivní identifikaci podle všech policejních portrétů.

   
Když začal obraz získávat konkrétní obrysy, pokusili jsme se jej dotvořit pomocí tuše a vodových barev.

   
Ano, přátelé. Obávám se, že je to jasné.

Sociální cynismus moderátorky Michaely Jílkové dosáhl nejzazší hranice snesitelnosti. Tato žena se s přibývajícími vráskami na svém těhotenstvím vyplandaném břichu propadá stále hlouběji a hlouběji do bahna necitelnosti. Před několika lety si vystačila s urážením koktavých lidí hláškami o poruše na mikrofonu, loni již zaplatil jeden přihlížející za svou návštěvu smrtí. Ptáte se, co přijde nyní? Ne, ani já neznám odpověď. Jisté však je, že již při nástupu do nové sezóny začíná Jílková používat ty nejzákeřnější psychické zbraně - v dnešním vydání svého exhibičního týdeníku Kotel osočila zjevně postiženého tazatele z opilosti a až po několika minutách svůj "omyl" naoko vyřešila grandiózně podanou omluvou. Ohyzdné.

Když před několika staletími nahradily směnný obchod peníze, lidové kultury získaly mnohem více než jen univerzální platidlo. Čím více se postupem času zakulacoval obvod zprvu hrubě nesymetrických mincí, tím hlouběji se peníze vryly do historie každého národa coby symbol individuálního hmotného zabezpečení či celkové bohatosti země. Ať už zde hovoříme o (zesnulé) německé marce či (přeživším) americkém dolaru, leckteré měny dosáhly zaslouženého věhlasu a dokonce i jakési kultovní pozice na poli národní hrdosti. Není tedy divu, že se jejich použití neomezuje výhradně na standardní peněžní operace jako platby výpalného či pouliční nákupy drog. Jedním z průkopníků originálního využití peněz je bezpochyby americká náboženská organizace Priests for Life, která na svém internetovém stanovišti vypublikovala celou sérii mírně šokujících obrazů, založených očividně na lákavém vzhledu jakési mně neznámé mince. Bůh jim žehnej, olé!


            

            

Obleva je zde. Sníh začal pomalu slézat z vozovek, chodníků a zmrzlých mrtvol, uvolňujíce tak bitevní pole miniaturním řečištím, které jej v kapalné podobě přemístí k nejbližšímu vstupu do recyklačního koloběhu. Pokud však budou podobné toky i nadále bezostyšně zamrzat uprostřed transportačního procesu a nutit mne tak ke každodenní bruslařské bitvě o holý život, asi konečně překročím hranice mé tajné dohody s Bohem a poručím počasí okamžitý stop.

K večeru mne Bůh upozornil, že se dohoda netýkala manipulace s počasím, nýbrž análního sexu. Je mi líto, ale ve věci povětrnostních změn vás asi zklamu.

Jsem svědkem nefalšovaného přírodního zázraku. Ač jsem se kožnímu oddělení místní kliniky vyhýbal obloukem, můj hnisajícími ranami lemovaný prst se začal zničehonit léčit. Ať už se tak stalo blahodárným působením improvizované ochranné schránky ze spofaplasti a jakési průhledné masti na neztrátové ošetření batolecí řiti či jednoduše vlivem pozitivního myšlení (ne, tak to druhé to dozajista nebylo), zprvu hrozivě vypadající pukliny se zacelily doslova před mýma očima. Mokvající kůže navíc ustoupila podsunuté linii a nyní již pouze čekám, až odpadnou poslední kousky odumírající rohoviny a já budu moci trávit dny a noci povzbuzováním roztomile hebké kůžičky, která nastoupila na její místo. Jistě nebude jednoduché srovnat odstínové tempo s poněkud sežloutlým okolím, ale ona to dokáže. Zvítězíme.

Jelikož dnes došlo k odhalení pachatelů hrobové demolice na jednom z pražských židovských hřbitovů, rozhodl jsem se, že dnešní zápis věnuji jejich chrabrému činu. Gratuluji vám, chlapci, a přeji mnoho štěstí při další inteligentní obhajobě vaší... eh... růžové pravdy. Mimochodem - polykáte?


              
Adolf Hitler: Mein Kampf für Rechten von Homosexuellen

Zpravodajský server iDNES poskytl čtenářům možnost položit libovolný dotaz řediteli nechvalně známé telekomunikační organizace, jejíž zdražovací taktiky nabývají téměř každým rokem stále obludnějších a obludnějších rozměrů. Kromě malé jiskérky naděje v podobě blížícího se příchodu DSL (Dildo Sucking/Licking) služeb jsem se z úředně korektních odpovědí dozvěděl zejména fakt, že i přes zcela okaté zdražení může drtivá většina domácností vlastně ještě ušetřit - postačí, když správce rodinné kasy vybere ze skutečně široké nabídky vhodný cenový program. Úžasné. Pokud však toto schéma nelže, jaký je tedy skutečný důvod transformace tarifů? Provedl ji Telecom s vědomím, že dosáhne nižšího zisku? To si zaslouží lehký úsměv.

V žádném případě se nechci snažit o jakékoliv hloubkové analýzy (ostatně z vysoké školy jsem byl po prvním semestru vyštípán právě díky ekonomické složce studia), ale selský rozum velí, že cenovou politiku nezmění nikdo proto, aby prodělal. Obávám se, že jádrem strategie je ponor zákazníků do obzvláště nevýhodného tarifu a zbožné přání, aby s přihlédnutím k lenivé povaze či nedostatku matematické způsobilosti většina z nich svůj standardní cenový program nijak neměnila. Jistě - vstřícná informační politika a maximální jednoduchost změny tarifu jsou sice hezká gesta, ale dopad na některé složky obyvatel bude zřejmě mizivý. Takže nezapomeňte, Telecom nás má rád. A České dráhy ještě víc.

Zdá se, že po přibližně 70 dnech permanentního mrazu dnes vystoupila teplota nad hranici nula stupňů celsia. A přichází jaro, cítil jsem to. Ten smrad je nezaměnitelný.

Před několika dny jsem se otevřel světu způsobem, který v mém populistickém portfoliu doposud nemá obdoby. Když se mi na levém prsteníčku otevřela v bezmála čtyřcentimetrovém pásu plísně hrozivě vyhlížející příčná rána, měl jsem obrovskou radost. Konečně jsem dosáhl politiky absolutního kontaktu s okolím na bázi živého masa - na schody ke svému zdraví jsem položil rudý koberec pro příchozí infekce, se kterými hodlám vyrobit gangrenózní postmodernistické dílo. Spíš ale na začátku příštího týdne opět vyměknu a zajdu za notoricky nevyzpytatelným kožním lékařem. Ach ano. Každý sen má svůj konec.


Autentický reklamní banner nejmenované společnosti

Dobrý večer, jsem boží.

V reakci na rakouské úsilí o co možná nejvíce škodlivé způsoby výroby elektrické energie (mezi které - ruku na srdce - dost těžko patří jaderné elektrárny) vznikla tento týden mimořádně nadějná iniciativa 'Stop Tunelín', jejímž hlavním účelem je donucení našich starostlivých sousedů k novému startu, a to tentokrát pokud možno před vlastním prahem. Mluvčí iniciativy Ed Fakan, který mi připadá naturálně démonický už podle svého jména, vyzývá rakouské úřady k odstavení všech tunelů, popřípadě k prokázání absolutní bezpečnosti jejich používání. Jak vtipně uvádí, na každé střevní zahřmění operátora ve velínu temelínské elektrárny připadá několik miliónů eur materiálních škod způsobených požáry a srážkami v rakouských tunelech, na každé odstavení reaktoru pak několik desítek lidských životů (v posledních letech dohromady 207). Inu, vivat bezpečnost!

Kakan mi dnes znovu nevědomky dokázal, že tagline úchvatného snímku Memento nelže: Some memories are best forgotten.


Leoš Mareš zase řádil...

Jeden nejmenovaný kamarád projevil hluboký nesouhlas s mými oduševnělými výkřiky za záchranu nízkého váhového průměru slovy "víš, to je tím, že to neznáš - u anorektiček si prostě nemáš na co šáhnout". Zdráhám se uvěřit, že něco takového vůbec vypustil ze své nemyté ústní dutiny. Kromě zcela trapné zmínky o mé sexuální abstinenci v dosavadním trvání 21 let totiž také poodhalil roušku ze svého žebříčku životních hodnot, jejichž pořadí nemohu označit jiným slovem než "zvrácené". Opravte mne, pokud se mýlím, ale výběr životní partnerky by měl být přece založen na souhlasném postoji k vyvážení fyzické a duševní krásy, nikoliv na vidině, že si budu moci z břišních tuků vymodelovat Pražský hrad. Někdy se až stydím, že jsem pobral tolik vkusu a na potřebné nezbylo.

Může ho nenávidět?

V dobách svého dětství jsem se velmi těšil na okamžiky, kdy budu coby plnoletý mladík chodit na autorizované odběry krve a pomáhat tak ostatním lidem. Nyní si s odstupem času uvědomuji, že bude možná lepší přejít z materiální charity na prosté rozdávání lásky, což - jak sami vidíte - již po několik let souvisle činím. Bůh žehnej mně.

Založit své dary společnosti na duševní kráse se očividně rozhodl také americký kytarista, jehož smyslná tvář dominovala včerejšímu vydání pořadu Na vlastní oči. Český Gimpy, jak jsem si jej soukromě pojmenoval, totiž jen tak na okrasu postrádá obě horní končetiny, pročež místo materiálního užitku rozdává smíšené pocity ze své bezruké přítomnosti. Ale co, za ty sociální dávky to přece stojí, ne? Jen více takových!

Sophiina volba

Nejznámější rakouský polykač semene Jörg Hitler a český odborník na lihoviny Miloš Zeman svádějí tuhý boj o výroční cenu největšího populisty střední Evropy. Hitler si našel další úrodný ar na svém tragicky vyschlém poli a snaží se vypěstovat jedový les, Zeman v náhlém dřevorubeckém opojení odkládá láhev a vrhá se plavmo po čerstvě zasazených stromech, aby všem ukázal, jak jejich sílící kmeny poláme vahou vlastního těla. Dvakrát bravo, pánové! I když nemohu popřít, že se některé z diskutovaných Zemanových výroků blíží mé představě o zdravé aroganci, jeho plamenná řeč jaksi postrádá přidrzlou eleganci, která by v očích veřejnosti dokázala soka přemístit do výlohy vesnického obchodu s umělými zvratky. V populismu se totiž hraje na mnohem méně závažné intelektuální noty. No a to je ten problém, Mílo. Jdeš až příliš rovně.

Stránky regionálního týdeníku Naše Valašsko dnes pokrylo čiré literární zlato. Kromě zcela dekadentní petice roztepalo mou flegmatickou srdečnici také aktuální vydání kultovní rubriky 'Valáškova anketa', ve které jsou tentokrát děti dotazovány na oblíbené zvíře. Nevím, co se to s nimi děje, ale z odpovědí jednoznačně vyplývá, že jsou až podezřele zatíženy na prasata!

Ediční poznámka: Je mi líto, ale ty scany už opravdu nemohu najít.