Den94ek: Neviditelný děs
 |
ICQ UIN - FK:
61255613
ICQ UIN - Kakan:
61210191 |
 |
|
|
Proboha, ta dítka nás zničí! V této domněnce mne utvrzují stále další a další děsivé zážitky, který mi tyto malé živly připravují. Kráčím si takhle bez jakéhokoliv negativního vlivu na okolí z práce k domovu, když tu vidím, jak nějaký předškolní tvor v podivně nakloněném postoji zkoumá poklop kanálu. S dobrým pocitem, že se dekadentní pudy rozvíjejí už i v tak raných lidských výliscích, jsem tuto událost přešel bez výrazněji zvýšených psychických křivek a pokračoval v cestě. Že se dítě nevěnovalu průzkumu víka, ale močení, jsem pochopil až ve chvíli, kdy dopadl zlatý déšť na moji pravou botu. Zadusil jsem výjek a s významným zpomalením a maximálně vyděšenou tváří se otočil na stále močícího chlapce. Ten ani nepozvedl hlavu a náruživě ždímal ze svého ropovodu zbytek oné (druhé) nejdražší tekutiny. To mne ubezpečilo, že jakýkoliv odpor je marný. Nyní a navěky. Vzdávám se vám, děti.
Víno : porno — 1 : 0
|
|
Chlapci!
Časopis Dívka je v našich srdcích navždy zapsán jako nehynoucí příklad toho, že i běžné periodikum může překročit stín svého cílového publika a osvěžit život mezi šedivými zdmi města či tureckého vězení také čtenářské obci, pro kterou nebyl primárně určen. S nemalou fascinací každý měsíc obracíme 68 stran křídového papíru, abychom se seznámili s taktikami druhé strany pohlavní linie. Nacházíme skryté zbraně v módních rubrikách a Achillovy paty v gynekologicky laděných poradnách, podléháme infiltračním snahám v seznamce.
Život je boj.
Přesuňme se však na chvíli do nepřátelského ležení, tam, kde sídlí redakce časopisu Dívka. Válečné zpravodajství nikdy nebylo med, ale jak dokazuje šéfredaktorka tohoto magazínu Lenka Tréglová, dá se zvládnout se sobě vlastní elegancí. Až s takovou elegancí, že se nezalekne podezřelého vpadu zákopníků z druhé strany barikády a hodlá vyjednávat. Ano. Není tomu lehké uvěřit, ale díky rychlému sledu závažných událostí se nám podařilo získat možnost rozhovoru s šéfredaktorkou časopisu Dívka. Nejsme si však jisti, zda jsme vůbec schopni zhostit se sami takového nelehkého úkolu, proto jsme se rozhodli dát příležitost i vám, řadovým vojínům, kteří ke zpravodajství doposud ani nepřičuchli. Přátelé, ptejte se. A zúročte prosím své IQ. Toto není humor, ale životní příležitost. Osloví-li nás vaše otázka hloubkou své myšlenky a brilantním stylistickým zpracováním, nebudeme ani vteřinu váhat a zařadíme ji do soupisu, který poté odešleme samotné šéfredaktorce. Své dotazy můžete odkládat do níže situovaného formuláře do 5. března. V případě fatálního nezájmu bude akce prodloužena.
| | | |
Dívky!
Časopis Dívka je v našich srdcích navždy zapsán jako nehynoucí příklad toho, že se ta ubohá část lidské populace jménem muži nikdy nevymaní ze svého stísněného krunýře, na jehož hrudi je nesmazatelně vyryto slovo 'hulvátství'. Neexistuje hranice, pod kterou by tito lidé nedokázali klesnout. Nezdařilé škleby, poznámky, vtípky a nezřídka i urážky směrem k perspektivnější menšině lidstva, tedy nám - dívkám a ženám, jsou pouze snůškou výplodů bezbřehé idiocie, u jejíhož zrodu stojí denně urážená ješitnost.
Život je boj.
Existuje ale opora, pevný bod, o který se může každá z nás opřít ve chvíli, kdy je znovu a opět postavena čelem proti zdi z nechutného mužského ega. Tím pevným bodem je časopis Dívka, který nám již po několik let pomáhá udržovat zdravé seběvedomí a kuráž postavit se za své názory. V jeho čele stojí sebevědomá žena Lenka Tréglová, jíž nejvíce vděčíme za hodiny a hodiny, které jsme strávili četbou řádků, které pro nás znamenaly více, než pouze řádky (hele Věrko, tuhle větu pak trochu uprav jo? zní to divně - K.). Je nám tak vzdálená, ale zároveň tak blízká. Bližší, než si myslíme. Nevěříte? Proč ne? Můžeme si s ní klidně popovídat, třeba teď hned! Opravdu, nyní nežertuji jako tolikrát předtím. Vynaložily jsme velké úsilí, abychom vám mohly dát tuto příležitost, ale naše snažení přineslo své ovoce a vy se tak nyní můžete zeptat Lenky na cokoliv, co vás zajímá. Holky, vždyť je to tak jednoduché. Tak se nestyďte!
|
|
|
Zdravý život je založen na lidské solidaritě. Nezkažená lidská dobrota, která již od narození zapouští své klíčky v mysli každého člověka, vyplouvá v náhodných chvílích na povrch, aby nám pomáhala tvořit krásný svět, jímž denodenně kráčíme za dalším dobrým skutkem. Žijeme, abychom zpříjemňovali život jiným. Abychom se mohli uložit do měkkých polštářů z příjemných pocitů nezištného duševního daru. Abychom se tešili. Abychom umírali obklopení lidmi, kteří jsou nám vděční za to, co jsme pro ně udělaji. Abychom byli milováni.
Všichni lidé si hluboko uvnitř uvědomují své poslání. Stačí krátký pohled na tu záplavu toplistů, kterými si navzájem pomáhají všemožné warezy, pornoservery, galerie obrázků mrtvých dělníků, ba i weby o skupině S Club 7. A my nezůstaneme pozadu. Sami dobře víme, jak může malému... malému nic pomoci byť i drobné stéblo, trčící vyzývavě z řiti některého zábavního molocha. Je morální povinností velkých a úspěšných serverů, aby vrátily svůj dluh společnosti a vytáhly na světlo menší a skromnější projekty, které doposud stály v jejich stínech. Nedávno jsme takto zpopularizovali do té doby téměř neznámý Seznam.cz a v tomto trendu hodláme pokračovat. Kromě zveřejňování odkazů budeme také zdarma zatraktivňovat reklamní bannery, které by díky neprofesionálnímu marketingovému přístupu bohužel nemohly v současné podobě uspět na trhu. Dosti však prázdných slov, začněme teď hned!
| 'Solidarita spojuje lidi.' |
|
|
♦ Hit týdne: Delerium - Innocente (retrospektivní pohled na vznik této skladby, obsahuje ukázku - přímé zobrazení / download)
♦ Shit týdne: ...zanikl v davu...
|
|
V České republice se pohybuje jedna totální piča. Jsem to buď já nebo program Macromedia Flash 4, který prostě za oživlá hovna nemohu přinutit k tomu, aby mi synchronizoval zvukovou stopu na obraz. Konvertuji, exportuji, umírám a oživuji, ale zvuk je prostě mimo, a aby nebylo té švandy málo, ještě k tomu pokaždé úplně jinak. Žůžo.
Mám to. Čtyřměsíční problém spočíval v tom, že jsem ve Frame Properties dával sync na 'Start' místo na 'Stream'. 'No, jistým zvráceným způsobem je to i logické,' vyjádřil se člověk, jehož míru relevance k tomuto problému něco poznamenat jsem shledával dostatečnou.
Pokud se vám zdá, že z dnešního zápisu něco vyplývá, jste úplně vedle!
LINK DNE
|
|
Proklikal jsem se na strhující FAQ hudební skupiny Vanessa, který kdysi sestavila divotvorná osoba jménem Marek Prchal. Zaujal mne zejména dotaz č. 8:
Skutečně žije jenom Stehlík?
Události posledních dnů nás v této domněnce vůbec neutvrzují. Návštěva Yndora a jeho půvabné dívky Jyřyny u Marka Prchala měla jiný cíl než pouhé zdvořilostní setkání - především potvrdila existenci společného projektu Psychoblástr. Marek Prchal při té příležitosti požádal Yndora, aby mu udělal nějaké samply. Ten se ujistil, že záznam běží, zařval "Prchale!" a neočekávaně vypálil z pistole. Tak začal Psychoblástr. Zde si tuto památnou událost mohou poslechnout majitelé PC, zde majitelé platformy Macintosh.
Skupina Lunetic dnes bohužel vzhledem k povětrnostní situaci nad většinou českých dálnic nevystoupí ve zdejším Besedním domě. Škoda. Možná bych mohl organizátorům podat pomocnou ruku a pod rouškou tohoto na první pohled dobrotivého činu prezentovat před masami lehce ovlivnitelných fanynek střípky své produkce, vypadám přece jako Martin z Lunetiku, nebo ne? Ale neudělám to, slyším ten hlas. Je to příroda. Křičí: 'Stop!'
Vorax zazářil a přišel s oduševnělou teorií, která opět posouvá název 'Den94ek' do jiné dimenze. Nahradíte-li totiž číslici '4' namísto písmena 'č' anglickým slovem 'four', pak lze foneticky Den94ek vyslovit jako Denífórek, což je sice gramaticky nevychytané, ale jinak zcela ohromující.
|
|
'No Baldyn, mas to tu pekny, doufam, ze se brzy potkame na nejake parbe.
Lenka Altrichterova - Treglova momentalne sefredaktorka Divky
P.S. Moc me pobavil tvuj komentar na Freddieho. Kdyby chlapec vedel, jake dopisy dostavame do redakce, tak by zbledl zavisti. Ten jeho se srdickem je slabota.
Mej se!'
Okamžitě jsem odeslal autentifikační e-mail. Nezlobte se, ale to prostě není možné.
Konečně jsem pochopil pravý význam obratu 'maximální underground'. Nemohu si pomoci, ale je-li salám Junior jakýmsi shlukem odřezků, které odpovědný masohnětač na konci noční směny shrnul ze stolu, čím jsou pak odřezky ze salámu Junior? Ano, přátelé, je to tak - dneska jsem měl k obědu maximální underground. Kromě toho jsem si z podpultové scény odnesl zajímavý poznatek, že i mezi uzeninami existují OEM verze produktů. Jak jinak lze nazvat cosi se jménem 'výrobní salám' a v porovnání s konkurenčními masovými výlisky o poznání nižší cenou? Nevím jak vy, ale já tomu říkám OEM.
Sčítací kostivaři vyrazili do ulic. Naše obydlí přepadli bohužel v okamžiku, kdy jsem nebyl doma, což mne opravdu velice mrzí, protože jsem si chtěl se sobě vlastní elegancí vyžádat všech osm jazykových mutací, abych mohl objektivně posoudit, do které nejlépe padne moje libozvučné jméno. Tak nic, holt budu muset zůstat u té latinské verze.
Pět z šesti hokejistů radí: 'Není důležité zvítězit, ale zmrzačit se!' Oficiálním maskotem billboardové kampaně s tímto sloganem byl zvolen mimořádně nadaný hokejista Zelenka.
Mám to! Čerstvě zasmrkaný kapesník může velice dobře sloužit také jako navlhčená utěrka na prach!
LINK DNE
|
|
Navštívil jsem zubní ordinaci. Novou. Aurelie za mne jistě uronila nejednu hořkou slzu, ale já jsem se k její smůle rozhodl, že si své přepnutí do Tetsuo módu nechám na pokročilejší věk. Samotný zákrok nijak nevybočoval z oblasti průměru, ocenil jsem pouze nadmíru záživné lechtání nervu takovým tím kopáčem, se kterým zubařky často operují. Ke konci jsem opět omládl o deset let, to když mi už asi popáté lékařka z oboru barvitě vylíčila, co to vlastně to čištění zubů je a jak se to dělá. Mé znalosti této problematiky jsou nyní dokonalé, pouze hledám vhodnou příležitost, jak je zúročit.
Po dlouhodobém dodávkovém tichu, které jemně naznačovalo, že jsem již zřejmě nadobro skončil s kariérou levného nakupování, se ve schránce objevila rozměrově nadstandardní obsílka z Beverly Hills. Ne, nešlo o kompletní vyšetřovací spis, ale o videokazetu 'Understanding Hair Restoration: The Real Facts', kterou jsem před časem objednal. Povím vám, na té videokazetě je vše. Napětí, akce, erotika a hlavně norma SECAM, kterou jsme v kruhu nejbližších přátel pietně zahrnuli zatraceně hornatou půdou tehdy, když se z našich domácností začaly ve zvrácené honbě za novými móresy vytrácet kvalitní ruské televizory. A nyní se vrátila. Je silnější než kdykoliv předtím. Prochází davem a hraje všemi osmi barvami. Ale proboha, co ten tam chce s tou pistolí...?! Pozor, má revolver! ... PAL!
Ou jé. Zmínil jsem před rodinou, že zvažuji zařazení ankety na téma 'Měli by být vozíčkáři pomleti do masokostní moučky, aby splatili svůj dluh společnosti?' Po téměř hodinové přednášce, která se hemžila dávno zapomenutými shluky písmen jako 'morálka', 'lidskost', 'odpovědnost' nebo 'ostuda', jsem stále nechápal, o čem ti lidé tak vytrvale mluví. Já nevím, zvolil jsem snad špatné cílové publikum? Bylo to nepochopení na vyšší úrovni, něco, co bych očekával od kardinála Vlka z formuláře na Pekle ('Ty vole, tobě asi nepožehnám...'), ale ne od vždy chápajících rodičů. Řeknu vám, je to divný svět, ve kterém žijeme. Na tu anketu kašlu, zůstanu u věkem prověřených zhoubných nádorů.
Konečně jsem se dostal k vyhodnocení některých soutěží. Jak vidíte po pravici, skončilo dneškem přetahování o nejlepší slogan k připravované kampani pro výrobny umělých končetin ve státu Sierra Leone. Jelikož snad až na jednu výjimku ('A hele - stopař!') nepříšla žádná průpovídka, který by mne zásadním způsobem uchvátila, dal jsem průchod všudypřítomnému egoismu a přiklepl první cenu sobě. Pokud na obrázek kliknete, s trochou úsilí časem i pochopíte smysl vepsané hlášky. Podobně až stejně dopadla soutěž s Terezou Pergnerovou, ve které jste měli najít jeden rozdíl na obrázcích léčebny, mezi jejíž zdi vstoupila. Neozval se ani jeden člověk. Na základě toho soudím, že si nikdo nevšiml do očí bijícího rozdílu v kvalitě uložených obrázků. Cena tudíž opět spadla do mého klína. Děkuji.
|
|
Slepá závist.
---------------------------------------------
ICQ History Log For:
2745855 FUXOFT
---------------------------------------------
FUXOFT 20.2.200 20:50 Ne, ne, ne. Nikdo na svete se nemuze jmenovat Lukáš Vychopeň!
242FK 20.2.200 20:59 Coze?
FUXOFT 20.2.200 21:00 Jeste jednou:
Ne, ne, ne. Nikdo na svete se nemuze jmenovat Lukáš Vychopeň!
Koupil jsem si nová sluchátka Panasonic. Ne tedy přímo sluchátka, ale ony různě nazývané miniaturní reproduktory tvaru formovaných zaječích výkalů, které se dají v nouzi použít například jako parafráze na dýmku míru při skupinových sezeních nad problematikou bajky o ušním mazu. Jsem nadmíru spokojen, za svých mizerných 350 korun jsem dostal vysoce kvalitní umělohmotné ovály, které padnou do ucha jako ruka do obráběcího stroje. Ze zvukového hlediska se jedná o učiněný zázrak. Zmíněné umělohmotné usazení aktivních prvků napomáhá odcházejícímu zvuku významným 'zduněním', které ve výsledku potlačuje hlasové stopy natolik, že se posluchač mnohdy vyhne stupidnímu textu, který píseň provází. Je-li hlas přesto slyšitelný, vlivem propracovaného zkreslovacího efektu dochází k mohutné distorzi, která nic netušícímu subjektu poskytne mnohem akčnější zážitek, než jaký by zaznamenal v případě použití některého z výrobků odlišné cenové kategorie. Zajímavá situace nastává, pokud je původní vokální výkon podroben distorzi už na výrobní lince. V tom případě sluchátka konvertují dění na zvuk kotoučové pily, čímž se běžné hudební žánry posunují k hranici bizarních zvukových experimentů. A to je to, o čem jsem vždycky snil.
|
|
Přišly dva dopisy. V prvním mi pan Martin Škopek z představenstva České spořitelny děkuje za užívání 'moderní služby SPOROTEL', kterou jsem si nikdy neaktivoval, a ve druhém se na mne obrací inženýr Coufal z firmy Quentin s tím, že jsem člověk zainteresovaný a znalý v oblasti počítačové grafiky a DTP. Oproti běžnému podkuřovacímu občasníku od spořitelny mne druhý jmenovaný dopis informuje, že by bylo vhodné se vzhledem k mým ušlechtilým znalostem nechat od firmy Quentin oholit o 30 - 55 tisíc za nový QuarkXPress. Takovou příležitost si zajisté nenechám ujít!
Nevím, jestli se mi to jenom zdá, ale dle dlouhodobě nabytých zkušeností jsou všechny ženy a děvy, tíhnoucí k životní dráze hippie živlu neuvěřitelně zdeformované v obličejové části. Až někdy přemýšlím, zda se k tomuto hnutí nehlásí v zoufalém očekávání, že se jednoho zadýmeného večera nenápadně přimíchají do skupinového sexu. Volná láska - uhrovité tváře.
|
|
♦ Hit týdne: Vanessa - Monogamy (ukázka)
♦ Shit týdne: Alice Deejay - Celebrate Our Love
|
|
R.M. mě právě velmi vybraným způsobem pozval na večerní posezení: 'Tak v osum... dobrou náladu nech doma... humanitu také.' Humorné. Jako bych snad něčím jako 'dobrá nálada' či 'humanita' trpěl.
Na oficiálních stránkách soutěže Milk Trip Lunetic jsem se dohmátl řešení svého včerejšího problému s manévrováním obrnou postižených postav ve stejnojmenné hře. Totiž - šipky se nemají tisknout ihned poté, co se rozsvítí jejich podobizny při okrajích obrazovky, nýbrž až při následujícím rytmickém úderu hudby, která se smrtícím tempem (asi 20 BPM) plazí z beden. Nejlépe je to vidět hned v první úrovni, kde musíte na stisk čekat dost dlouho. Úvodní level se tak pro rytmikou nepostižené tvory stává paradoxně nejobtížnější částí hry. Tak budiž, patří jim to. Mnohem důležitější informací ale je, že se s tímto projektem pojí náramně vykutálená soutěž! V jejím rámci mají hráči, kterým se nějakým záhadným způsobem podaří inkriminované psycho úspěšně dokončit, poslat organizátorům kód, jež se všem výhercům během závěrečných gratulaček údajně zjeví. Přátelé, buďme kolegiální! Navrhuji, abychom způsobili všeobecné zmatení vytrvalým zasíláním kódu 'deflorace'. Můžete jej odevzdat formuláři, situovanému v dolní části této stránky. GO!
Diskety jsou mrtvé, ale vidina, že na ně valím 32MB mě stejně rajcuje.
|
|
Tomáš Baldýnský neboli Baldachýn byl dnes ve své každotýdenní slohové stati na Novinkách nečekaně upřímný a poměrně obsáhle se rozhovořil o svém jediném a nehynoucím idolu, tedy o mně. Zželelo se mi jeho křehké duše a k večeru jsem jej nechal pozdravovat od jistého člena redakce časopisu Premiere. Vzápětí jsem zjistil, že pod pohrůžkou násilí láme z podezřelých duší informace, týkající se mého pravého jména a jiných intimností, pročež až do odvolání prchám za hranice České republiky a zde naoko umírám.
Tereza Pergnerová se dle jistých pochybných zdrojů občas nitrožilně potěšila i v době těhotenství. Je tedy možné, že bude muset malý feťoš Samuel přejít z obyčejného sunaru na speciální verzi, obohacenou bílými vitamíny. Přátelé, tomu říkám pokrok. No řekněte, rozbíjel někdo z vás pokladničku v tak útlém věku?
To je peklo! Sestra kdesi vyhrála limitovanou edici alba 'Časoprostor' od skupiny Lunetic. To by za běžných okolností samozřejmě nebylo nic, kvůli čemu bych musel nutně močit betonové krystaly. To teď ale pravděpodobně udělám, protože na druhém CD se nalézá datová stopa a v ní drasticky multimediální projekt 'Milk Trip Lunetic'! Ano, je to počítačová hra, ovšem natolik komplikovaná, že přenechám její popis raději profesionálům a ocituji booklet:
'Jedná se o taneční hru a vaším úkolem je pomocí kurzorových šipek na klávesnici roztančit nás čtyři a průvodkyni hrou Milky Jane. Šipky blikají do rytmu po všech čtyřech stranách obrazovky a vy musíte zmáčknout správnou šipku ve správný okamžik. V levém dolním rohu obrazovky vidíte vaše aktuální skóre, které se snižuje s každým špatným stiskem klávesy. V pravém horním rohu obrazovky je mlékoměr, který měří vaší úspěšnost. Při každém dobrém úderu hladina mléka stoupá. Vaším úkolem je dostat ji do horní čtvrtiny a udržet ji tam, dokud daná herní úroveň neskončí.'
Asi jsem naprostý dement, ale 'správnou šipku' se mi ve 'správný okamžik' nepodařilo stisknout ani jednou. Možná to souvisí s tím, že mám z bezpečnostních důvodů na klávesnici přeházeny směrové šipky tak, aby ukazovaly na opačné strany a v nouzových situacích tímto mátly případné vetřelce. Opravdu nevím. Každopádně mi vždy po několika sekundách hry score nemilosrdně kleslo na dolní hranici 2500 a mlékoměr se křečovitě přisál k bodu mrazu.
To ale není důležité, protože za nejpovedenější aspekt celé hry považuji doprovodné mluvené slovo, které se dá přehrát i bez babrání v samotné hře. Připravil jsem stručný výběr toho nejlepšího, zvukovým souborům ponechávám jejich původní název:
a1intro3.mp3 - a2nic.mp3 - a2outro.mp3 - splouchy.mp3 - fail2.mp3 - calcium.mp3
Ano, stále to zní jako nevinná počítačová hra, ale nenechte se mýlit. Znovu a opět se totiž nejedná o nic jiného nežli profesionální kamufláž pornografických materiálů (viz 11-02-2001) a já tuto skutečnost hodlám lynčovat všemi možnými způsoby. Proto jsem se rozhodl zveřejnit nezkrácené verze některých samplů, které se mi podařilo získat z nejmenovaného zdroje uvnitř vývojového týmu:
a1intro3_orig.mp3 (obsahuje sadomasomismus) - a2nic_orig.mp3 (obsahuje pohlavní styk) - a2outro_orig.mp3 (obsahuje anální styk)
Kromě toho lze pornografické motivy nalézt i pomocí samotného spojení některých samplů, jako například fail2.mp3 a splouchy.mp3:
fail2_orig.mp3 (obsahuje orální sex)
Jak vidíte, nechutná pornografie číhá na děti i v na první pohled neškodných počítačových hrách. Proto by měly být všechny počítačové hry okamžitě zakázány!
Dneska jsem se opatrně vyptával a zjistil jsem, že na výběrové řízení, během kterého mne příslušný správní orgán jakousi škodolibou náhodou přijal do současného zaměstnání, se tehdy přihlásilo více než 20 lidí. Ach ano. Vždycky jsem si myslel, že jsem smolař. Ale teď mám i důvod říkat to nahlas.
Co šokuje lidi na stránkách Peklo.org
(abych nezapomněl: 'primitivní skinheadi, ohrožená demokracie, šest miliónů tady, šest miliónů tam')
|
|
Pozor! Terezčin postižený přítel odpovídal na kameru v anketě blíže nespecifikovaného publicistického pořadu České televize! Dotaz se týkal názoru na chov bojových psích plemen, tudíž by se mohlo jednat o pořad Černá, bílá nebo Klekánice. V záběru se D.L. nejdřív bezúspěšně snaží vyhrabat průkazku s informací o provedené lobotomii a poté napadá redakční tým třemi žulovými kostkami.
Existuje-li něco jako psychická menstruace, dneska jsem si ji vychutnal až do dna (včetně). Den začal obzvláště depresivně, to když se se mnou dala do řeči (!) E.B. z odporné studentské žumpy jménem BC.12. K mému upřímnému šoku nasadila vstřícný až přátelský tón, což poměrně explicitně svědčí o tom, že si doposud nepřečetla moji nedávnou ódu na konec jejího rodu. Budiž. Útrpných 50 metrů jsem vyplnil srkze zuby ceděnou přetvářkou, abych po odpojení strávil zbytek cesty pliváním ve směru, kde jsem tušil její výskyt. Fuj.
Cesta z práce se nesla v podobně tragickém duchu. Označil bych ji slovy 'totální omyl'. Vzledem k nestandardní době odchodu z práce jsem si v jízdním řádu vyhledal nejbližší odjezd, v jakémsi zvláštním rozrušení jsem se však sekl o smyslně kulatých 60 minut. Vyrazil jsem tedy na autobus, který jel za necelou hodinu a dvanáct minut (tedy za hodinu a sedm minut) a aby to nebylo tak nudné, stoupl jsem si pro jistotu na jiný ostrůvek. Dementio. Řidič naštěstí pochopil, že chaos není v jeho trase, ale v mé hlavě a odporoučel mne k sousednímu stanovišti. Všemu z okna autobusu v křečích přihlížel R.Š., kterého asi brzy vykuchám. Třeba teď. Kde jsi, kloučku? Ťuťu, ňuňu...
Žjóva!> From: ...@...
> To: <fk101@beverlyhills-90210.com>
> Sent: Thu, 15 Feb 2001 19:54:16
> Subject: andrew
>
> caj, ty vole, radsi ten clanek z tech svych stranek sejmi... myslim to
> dobre, nez se toho domakne... ma fakt docela dlouhy prsty a na tvym miste
> bych si ho nechtel rozhazet... nesnasi, kdyz na nej nekdo kyda hnuj, i kdyby
> to mela byt treba pravda... videl bych to tak 50-50, urcite neni svatej, ale
> takova svine taky neni, ten borecek ho asi nema moc rad....
> zatim zdarec a co nejdriv to oddelej, nez na to prijde...
Dlouhé prsy, z těch jsem měl vždycky strach...
P.S.: Vzhledem k podobně laděným článkům na ostatních serverech to vidím tak na 90-10.
Obscénní maniakálni depresivní fekalofil, těší mě.
|
|
| |
