Den94ek: Neviditelný děs
 |
ICQ UIN:
61255613
 | |
|
|
 V práci jsem zmínil nádhernou příhodu, kterak se chlapci z Vanessy pobili v Belmondu. Samir tenkrát škrtil Zorana duralovou trubkou, Zoran mu stříkal přes rameno do očí slzný plyn a Samir mu nakonec v oslepeném stavu vykousl kus zad (mé sympatie má Zoran, je na tom prý lépe s IQ). Byl jsem dotázán, kam prý na ty skupiny chodím. Inu nikam, já přece koncerty nerad. Přidal jsem k dobru povinnou story se čtyřapůlcentimetrovým nehtem. Nikdo ho nechtěl vidět, což nepředstíraně dramatickým způsobem nechápu. Každopádně se profiluji, cítím to v kostech.
Po cestě z práce mi vytanula na mysli palčivá otázka: 'Musí být muž v pozadí nutně homosexuál?' Celý večer jsem si připadal jako Kakan (2-12-2k).
Možná jsem byl k umístění písmena R na klávesnici až příliš nespravedlivý (6-12-2k), na své současné pozici se také nemá za co stydět. Taková "insralace" má přece něco do sebe!
V autobuse seděla moc pěkná slečna. Souložil bych ji dnem i nocí. Ještě si promyslím s kým. Byla tam ale také velice nevzhledná slečna, která se na mě z neznámého důvodu neustále tlačila prdelí. Kdyby byl dotyčný dopravní prostředek lidským nákladem tzv. narván, tak bych to snad s drobným zármutkem nad doživotní ztrátou erekce přežil, ale při tak nuzném provozu, který v uličce panoval, bylo její chování zcela bezdůvodné. Nejdříve mi seděla na ruce, potom na klíně a nakonec na harddisku, což není žádný dvojsmysl, nýbrž dvougigová realita. Myslel jsem, že jí střelím jeden výchovný (projektil do kolena).
Nenechte se zmást, i samotná Kristýna po večerech masturbuje v přítmí jejího růžového záchoda! Jak jinak si lze vysvětlit název jedné z jejích písní - 'Pravá nebo levá'? Mám chuť ji zabít. Ale je super, že ještě předtím mi řekne několik teplých lidských slov.
Šéf měl dovolenou. Vypadalo to, že já také.
|
|
Navštívil jsem Aurélii Vymětalovou - světoznámou vymítačku zubů. Po názorném předvedení celkem čtyřech gigantických děr, umístěných vcelku originálně "zvenku" v místech, kde se zub pojí s dásní, jako pokaždé zabědovala nad situací, doporučila mi zpytovat svědomí a s (jistě hranou) nechutí se pustila do práce. Požádal jsem, zda by nebylo možno aspoň ty přední zalátat onou bílou variantou zubařské malty, ale vzhledem ke špatné přilnavosti k poškozené dásni jsem byl od tohoto záměru zrazen. Aurélie se tedy chopila vrtačky a začala mi hoblovat otevřené zubní nervy. Po několika minutách tato poměrně záživná složka procedury skončila a A. začala zuby látat. Při tom mě uklidňovala kvalitními hláškami jako např. že budu mít vlastně v zubech piercing nebo že někteří módou postižení lidé si to nechávají dělat i v případě, že na tesácích vůbec žádné potíže nemají. Nářez. Doma jsem provedl zběžnou kontrolu. Náhodou, vypadá to celkem cyber. Přemýšlím o tom, že si začnu říkat Tetsuo.
Z.B. plní plán, který jsem jí stručně načrtnul ve Starringu č.2. Jak jsem se správně domníval, Zuzanka se prokouřila i do druhého ročníku tohoto malomocného studia - dnes jsem ji zahlédl, jak si to přes přechod pro chodce nadšeně šine do BC.22. Má veliké štěstí, že nedochází na školu s impotentními funkcionáři.
Přemýšlím o tom, jaké perverzárny se pod rouškou ustálených slohových obratů a rčení v televizi přetřásají. Zamysleme se například nad podstatou tvrzení, že se v mládí někdo díval děvčatům pod sukně. Existuje v tom nějaký jiný smysl, nežli spatřit ono vaginální zařízení? Pochybuji o tom.
Někteří zákazníci jsou trudomyslní. Dokázal bych se smířit s tím, že si i přes grafickou nápovědu, vyraženou v plechu, popisují centrofixem PS/2 porty, již méně pochopení mám ale v případě, kdy zní onen popisek 'MIŠ'. Gramatický ďábel je přítomen na zemi!
|
|
Tatínek dnes prohlásil, že se chovám ke všem lidem jako dobytek. Trefa do černého.
Česká televize vyloženě nemá štěstí na ředitele. Po nedávném "odstupu" Jakuba Puchalského končí v koši i Maestro Chmelíček.
Bloody VC je opravdový démon. Když prohlásí "Je to peklo...", dodá po chvíli "...peklo.org". "Ať si ti lidi udělaj představu, až jak hrozný to je," okomentoval tuto situaci autor. Nemá to chybu. Věřím, že nevěříte, ale schválně si to zkuste říct nahlas. Zní to skvěle. Ke správnému načasování pomlky použijte názorný obrázek.
Pařanoik se přiznal, že jeho story z 6-12-2k je spíše povedenou předlohou ke sci-fi, než reálným zážitkem ze života zcestné existence, jakou tento hybrid psychopata a análního slučovatele bezesporu je. To být podraz!
Ve třídě, kam dochází moje 13tiletá sestra, byl vyučující soudružkou poslán oběžný kondom. Tam jsem měl být.
M.F. chce ke konci týdne utopit kotě, které JNSFBI dne 23-11-2k hrdinně zachránila z rukou jakýchsi výrostků. Etiketa říká Halt! Nedělej to, ty vrahu!
V.R. zřejmě adoptovala mateřskou školu. Jinak si nedovedu vysvětlit své zjištění, že kupuje dárky pro celkem 13 dětí. Zrovna dnes se pochlubila opravdu vynikajícím umělohmotným traktorem. Zeptal jsem se, jestli je aspoň na USB. Odpověděla cosi o profesionální deformaci. Nechápu to.
Která?
|
|
Okamžik štěstí je pomíjivá chvíle, kterou je nutno zbít do bezvědomí, než se jí podaří utéci. Když mi dnes František Fuka oznámil, že nominoval Den94ek do jisté soutěže coby nejlepší českou zábavní stránku, byl jsem mimo. A tento stav i po několika hodinách stále trvá, jelikož jsem tentokrát nenápadně unikající duševní slasti pukl lebku úderem desetikilového psacího stroje. Je to až příliš vzácný okamžik. Je mi opravdu jedno, že jsem nepostoupil do užších nominací. Vzhledem k množství porotců a značně malému povědomí o tomto projektu je to ostatně logické. Samotný pocit, že tu vůbec někdy byli lidé jako František Fuka, Miloš Čermák nebo třeba Farky (ano, je to onen démonický moderátor Takešiho hradu :) je ale daleko více, než bych tehdy v roce 1998, na začátku psaní Den94ku, čekal. A bude hůř, mnohem hůř. Asi bych o tom neměl mluvit, ale snad se nic nestane, pokud prozradím, že se od příštího roku Den94ek posune poněkud blíže k profesionální úrovni. Denní aktualizace, nové rubriky, kouzelný vzhled, lepší interakce, více tuku, másla, celozrnný chléb... No nežerte to.
Kakan je tlustá. Totiž... chci říct tlustý. Promiňte, občas mi to takto ulétne. Až příliš často se chlácholím myšlenkou, že jde pouze o těhotenství. Pak jsem z toho celý zmatená.
Vzadu v ústech se kuchá směrem ven zub číslo 8. Vybral si vhodnou chvíli, snaží se prokopat ven (aha, již chápu!) zrovna v okamžiku, kdy začínají zuby č. 1 pomalu ustupovat hnilobě. Doufám, že nebude tropit zbytečné potíže, když mi loni rašil z paty ten psí tesák, nehezky jsem to odstonal.
Zuřivá masturbace po dvou týdnech ejakulačního volna. Je mi líto, ale musel jsem obnovit tradici. Nemám rád ty poluční přepadovky.
|
|
Bratranec je opravdu zvíře. Napadlo by vás vzít si do lesa UPSku a napájet s ní elektrický gril?
S mozkem na půl žerdi musím uznat, že webcamera sledující zdeformované žabičky má nesporně něco do sebe. Kdyby byl někdo té lásky a koupil mi takové boží oko domů, mohli bychom společně sledovat i zdeformovaného člověka!
Kájínek se při policejním zákroku údajně posral. Vítej do klubu, Jirko.
V Českém slavíkovi vystoupilo Divoké prase! Tedy anděl, promiňte. Měl jsem možnost tento děs konzultovat online se třemi lidmi na ICQ (P.S.[2], Vorax a Pařanoik) a hodnocení bylo téměř jednohlasné. Ne, neptejte se prosím na to slovo.
V bezprostředně následujícím filmu 'Hard To Kill' pronesl Seagal velmi plodnou větu: "Jdi do prdele a zemři!" Rozjasnil tím sice moji strupy zvrásněnou tvář, ovšem ani špičkou nehtu neškrábl olymp nádherných hlášek, kde si pohodlně hoví Rambo. Kakan obsažené slovní klenoty kdysi úhledně sepsal, ovšem kde je jeho dílu konec, to netuším. Pamatuji si pouze na dva: 1) "Co to je?" "Modré světlo." "A co to dělá?" "Svítí modře." 2) "Rambo... ty jsi jako Peklo!"
|
|
Skoro celé odpoledne jsem pracoval. A to se nám co? No nelíbí. Tohle musí přestat, takhle to nejde dál! Konkrétně jsem montoval do 11ti PC síťové karty Edimax. Jak jsem zjistil, tato firma si nejvíce zakládá na datových nosičích pro své ovladače. Z jedenácti disket fungovaly dvě.
Jiří Kájínek byl zachycen. Ostuda! Na otázku, co Jirka dělal v momentu, kdy mu přišli policisté rozestřít před dveře perský koberec k policejní limuzíně, odpověděl Standa Gross jakousi chaotickou větou ve smyslu "no rozhodně to nebylo nic, co by nepatřilo do televizního vysílání před 22. hodinou". I když z tvrzení vyplývá, že jakékoliv mravně nevhodné činění p. Velký popírá, neopatrné zacházení s číslicí 22 zřejmě ihned probudilo v logikou nepoznamenaných občanech dojem, že Kájínek nezřízeně masturboval. Dlužno podotknout, že ve mně také. Tedy dokud jsem si nesečetl ty Standovy proradné negace.
Zřídil jsem si bankovní účet.
|
|
 Začínám pomalu přemýšlet o tom, že jsem prakticky nepoužitelný v obyčejném životě. Čím více se začínám učit pojmenovávat věci, ze kterých mám upřímnou radost nebo bezmezný vztek a odhalovat hodnoty, kterým věřím, tím více se oddaluji od toho, čemu se běžně říká život. Pochybné vystupování, neschopnost rychle formulovat, zadrhávání v krátkých větách, společenské štěpení, labilita nálad. Frustrace a euforie bez mezistavů, neosobní radost, strach z cizí smrti, záliba v odsuzovaných hodnotách. Samomluva, fyzické přehrávání fiktivních scén, sociální fóbie, pózismus, komplexy, agresivita vůči sobě. Právě jsem vyjmenoval začátek seznamu. A co z toho mám? Všechno a nic. Posunutou psychiku. Naučil jsem se považovat neznámé lidi automaticky za hajzly. Presumpce viny. Je to nejlepší věc, kterou jsem tento rok objevil. Co si o mě myslíš, jsem debil? Dobře, je to tvůj názor, ale teď zdechni, kriple. Stokrát denně si to myslím, protože je to tak. A co je nejhorší, snad se ani nechci prokopat ven. Vylézt a poslušně se zařadit. To tady radši chcípnu.
Prořízni se dovnitř, co vidíš? Svět nenávisti, mě a tebe. Nutíš myšlenky procházet tvojí zavřenou myslí. Bojuj s tím, ztrácej čas. Zazpívej tato rádobyposvátná slova. Slova a oči se přizpůsobují lžím. Vypálili nebe kvůli své zasrané lži. Všichni vyhráli. Sebevraždy, strychnin. Pojď, zasej do mě vraha myšlenek. Plakej pro dnešek, není naděje na zítřek. Dnešek zemřel, zítřek spálili. Zlomili tvoji vůli. Vzali tě do hrobu myšlenek, to temnoty v srdci. Věříš v náboženství? V náboženství? Ne. Myslím, že se na nás Bůh vysral.
|
|
Konečně! All-in-One řešení, na které jsem čekal léta! Hemeroidy i nemocí Morbus Crohn přece disponuji, tak proč neprovést bezbolestnou fůzi jejich zřejmých výhod?
 
Je vám doufám jasné, co chci k Vánocům...?
Jelikož jsem začal být ostře sledovanou osobou na místním Úřadu práce, vydal jsem se zdejší soudružky navštívit. Vše šlo (narozdíl od včerejšího ďábelského telefonátu plného clipnutých křivek) hladce. Původně se sice množily jakési stížnosti ohledně ukončení toho zcela neužitečného rekvalifikačního kurzu, což jsem díky nemoci osob, odpovědných za sestavení mé pracovní smlouvy, jaksi nemohl tak jednoduše udělat, ale dneska jakoby zkolabovala kolektivní honba za byrokracií a vyhrál jsem já. Nezdá se mi to. Hluboko unitř tuším, že se zřejmě jednalo pouze o nějaké laškovné preview a zítra mě z tohoto naivního snu vzbudí jeden dobře mířený telefonát.
Ve své smrtelné křeči ze zpěváka Jarka a jeho odpovědi na otázku, s kým by si rád zasouložil a s kým ne, jsem téměř zapomněl na další perlu, která se mezi odpověďmi objevila. Má ji na svědomí Sagvan Tofi.
"Do postele bych si určitě rád vzal modelku Laetitii Castovou. Zdá se mi hodně sexy. Naopak bych nikdy nešel s Leonou Machálkovou, protože mi připomíná mého kamaráda Jardu."
Sagvan má odpudivé kamarády. Nicméně, rád bych zde vyjasnil své pohnutky vůči hokeji a jeho fanouškům, jelikož mám přece jen několik hokejově-pozitivních kamarádů, kterým se příliš nezamlouvá, že jim říkám "kreténi". Jedná se o omyl a já ho nyní uvedu na pravou míru. Nikdo z mojich známých do této mnou silně odsuzované polointeligentní skupiny nezapadá. Nevím o tom, že by někdo z nich měl tak nízké IQ nebo tupě agresívní sklony, aby se vůbec mohl kvalifikovat. Kreténi, o kterých jsem mluvil, se rekrutují z oné bohužel poměrně podstatné složky fanoušků, kteří redukují své hodnotové žebříčky na nejnižší lidské pudy. Řvát s davem a mrdat. Rozbíjet, skandovat, co nejvíce vyzdvihnout agresi, všechno jde ruku v ruce. Buranské živly z učňáků a tupá hovada, kterým dává sílu dav. Jó, rozmlátit cizí autobus, to je slast! Dobře to nakonec vystihuje minulý týden vysílaný film 'Proč?' nebo satirická píseň 'Fotbal' od J. Nohavicy. Tady někde stojí můj názor a v žádném případě si nemyslím, že by byl extrémní. Mimochodem, všimli jste si, že čísla na dresech hráčů reprezentují jejich IQ?
Standardní rozložení písmen na klávesnici není vůbec chytré. Osobně bych dal klávesu R mezi P a T. To by byly veselé překlepy ve slovech 'stát' a 'spát'!
Pařanoik v hloubi duše tuší, že byste si měli přečíst tuto story z jeho pohnutého života. Všimněte si zejména vyššího principu mravního v předposlední větě. Nicméně z této story vyplývá, že jsme zcela opačné drzostní archetypy. Zatímco tato společenská bestie neváhá provokovat servírky v občerstvovacím zařízení téměř až ke kolapsu jedné ze zúčastněných stran, já, nesmělý hošík, bych si nikdy nedovolil více nežli špitnout z nejvzdálenějšího rožku stolu tiché 'čaj' a s rukama, založenýma souměrně v klíně potichu vyčkávat na příjezd objednané suroviny. Zvláštní je, že tomu tak nebylo vždy. Z poměrně vyvinuté drzosti totiž postupně degraduji směrem k opačnému pólu. Děsí mě to. Někde jsem slyšel, že se to stává nadprůměrně inteligentním lidem (souhlasí), kterým záleží na tom, jak působí na okolí. Ano, na tom mi záleželo vždycky. Pokaždé, když jsem si před odchodem do školy zapomněl kapesníkem utřít zbytky hovna z ústních koutků, probrečel jsem celé odpoledne. Horší je, že poslední fází tohoto vývoje je obvykle psychiatrická léčebna. Vypolstrované zdi. Vypadají tak tiše. Sejdeme se mezi nimi. Nothing blinds minds closed in sanctuary.
Nemám zdání, čím to je, ale tento týden mě zcela děsivým způsobem absorbuje hudba. Prostě nemohu ven. Podejte mi pódium. Děkuji.
|
|
RTS updatoval své stránky. Konečně se na ně dá trochu dívat.
V práci došlo konečně k něčemu, co se dá nazvat slovem "zkolegiálnění". Po týdnu si tedy s V.R. finálně tykáme, o dodávku iniciativy se postarala sama (překvápko ;). Šokujícím zjištěním dne bylo, že zná hudební skupinu Front 242, jejímuž poslechu se prý před několika lety dokonce celkem aktivně věnovala. Ano, je to tak. Pouze několik minut po tomto zjištění následovalo další psycho, a to telefonát Igora z jeho brněnské centrály. V.R. vůbec netušila, že ten hlupa, který se jí vyptával na konfiguraci kterési sestavy a přesnou lokaci prodejny je ve skutečnosti můj proradný konspirátor. No co, nějak si tu pracovní dobu musím(e) osvěžit!
Ulbrchecht! Všimněte si sestřičky, která silně působí dojmem pacientky! Toto je též dobré. Pařanoik se vyzná.
Starodávné tělní struktury vylézají z hrobu! Dneska jsem po delší době zase uviděl ten vždy chlívácký obličej R.K., v mailboxu se zjevila odpověď od již asi půl roku neviděné S.D. a... to je vše. Pěkné, že?
I přes vesměs pozitivní náladu mám stále nezkrotné tužby Prokopat se ven.
|
|
První "vážnější" servisní zásah aneb jak co nejefektivněji zabít zákazníka, který si dokonale rozhasí Windows a pak si stěžuje, že je počítač nestabilní? Na důkaz vděčnosti jsem mu flashnul BIOS. Na starší verzi ovšem ("omylem"). To je, myslím si, povedená taškařice.
Horoskop mi velí, že nemám kreslit čerty na zeď. Jenomže čert je na zdi pokaždé, když na ní visí zrcadlo. Jak tomu má čelit?
S Kakanem jsme navštívili hostující výstavu voskových figurín jménem 'Katastrofy lidského těla'. Vše začalo tragikomickou scénou u pokladny, kde se nejdřív Kakan prohlásil za studenta (toto sci-fi navíc podepřel ID kartou, kterou mu při vyhazovu z nepochopitelných důvodů nesebrali - neuvěřitelné) a po zaplacení polovičního vstupného se zkroušeným obličejem řekl "No a jemu prosím obyčejný... pracuje, chudák..." Ano, z toho vyplývá, že za sebe jsem zaplatil celých šedesát korun (!). Nicméně, bez dalších cavyků jsme se odebrali do místnosti, kde exhibice probíhala. Bylo to vynikající. Mezi všemi těmi beznohými, bezrukými, polovičními a dvojnásobnými figurami mi chyběl snad jen Gimpy. Ocenil jsem zejména člověka, který měl tak velké bulvy, že nemohl zavřít oči a karetní partii čtyřech ukázkových zrůd, pyšnících se různými deformacemi hlavy - to jest obličej na obou stranách lebky, dva páry očí s nezávislým pohybem každé z bulv (hezky umístěné nad sebou - budily dojem stohovatelného HUBu), člověk s rohem místo nosa apod. Mimochodem, v jednom rohu tohoto panoptika stála i nedávno ztuhlá Lolo Ferrari. Pročpak asi? Za zmínku stojí, že Kakan pořídil videozáznam, takže když mi nějaký dobrosrdečný sponzor pošle onu rozkošnou kartu do PCI slotíku, můžu to sem dát. Jelikož ale vím, že se žádný takový sponzor určitě nenajde, udělám aspoň soundtrack z našich nádherných komentářů. Komentované figury budou ale otázkou představivosti.
Po cestě z výstavy se stala ještě jedna humorná věc. Z parkoviště před policejní stanicí sjelo nezabržděné auto a postavilo se napříč přes cestu. Nedovedete si představit, jak dlouho nás bavilo zděšené řidiče pozorovat. Někteří auto objeli jakoby nic, jiní si ťukali na čelo, jeden pošah troubil jako šílený, aby s hrůzou zjistil, že auto je prázdné. Asi po čtvrthodině vyběhl do terénu policista a zmateně začal kolem auta poskakovat. Když skončil, zeptal se nás, zda nejsme majiteli. Po záporné odpovědi se se slovy "To je v prdeli... to je fakt v prdeli!!" odplazil zpět na stanici. Raději jsme nečekali, až se nás rozhodne zapřáhnout do odtláčení auta a šli jsme domů. Á propos - toto jsme natočili také. Bůh žehnej kameře!
B.V. se povedl vtip! Je to tuším úplně poprvé, takže gratuluji! Musela na sobě hodně zapracovat, holka jedna čiperná.
Povídají si dva rybáři...
F: Nedávno jsem se oženil...
K: Vážně? A je pěkná?
F: Ani nápad, šeredná jako noc.
K: No, krása není všechno... aspoň že je chytrá...
F: No to určitě, neumí do deseti napočítat.
K: Ke spokojenému životu stačí i dobrá hospodyňka.
F: Prosímtě, ta připálí i čaj!
K: Ale v posteli to aspoň umí, ne?
F: Za to by mi museli platit.
K: A proč sis ji tedy bral?
F: Kamaráde, kdybys viděl, jaké ta má v prdeli červy!
|
|
Časově omezená nabídka! Využijte této jedinečné příležitosti a stáhněte si nejlepší píseň všech dob! Platí pouze do vyčerpání zásob, proto neváhejte a klikněte na níže situovaný obraz.
Venku za oknem se sluníčko konečně rozhodlo alespoň trochu prosvítit šedý všední den. Hodiny nad vchodem ukazovaly pravé poledne a paní ředitelka mi právě oznámila, že si zbytek dne mohu vzít volno. Hlavou se mi honily prapodivné myšlenky. Kde vzal Turbo moje číslo do práce, jestli ředitelé dvou firem, se kterými jsem měl na odpoledne sjednané schůzky nebudou naštvaní, když pojedou přes celé Brno zbytečně, protože v době zcela neočekávaného volna určitě nebudu v mojí útulně zabordelené kanceláři. Přemýšlel jsem nad tím, jak asi budu Rafíkovi odepisovat, když budu odpojený od Matrixu. Stále častěji mě ale sžírala otázka, proč si mě Wayne (Devotee) pozval jako výpomoc na opravu počítače.
S Waynem jsem se potkal na stanoveném místě, ve stanovenou dobu. Pomalým krokem jsme se vydali k brněnskému autobusovému nádraží. Tam obklopeni absolventkami Harvardu a Oxfordu, pracujícími jako sales managerky pro rýžojedy, nabízejícími pouze značkové zboží Lodidas (čím víc pruhů, tím větší kvalita) jsme v klidu počkali na bus směřující do modravých dálek. Sokolnice jsou malé městečko (větší vesnice) blízko Brna. Svojí rozlohou připomínají stadión Na Lapači. Waynova známá (a jak se později ukázalo moje potencionální manželka) nás zavedla do jámy lvové, čili k jejímu počítači. Odinstalování driveru k naprosto neznámé zvukové kartě se ten den ukázalo jako zanedbatelné. Při zjišťování alespoň výrobce komponentu vstoupilo do místnosti něco, co bylo později identifikováno jako rodinný přítel a spolužák Wayna z gymnaziálních let.
Otec mojí potencionální manželky se nám se slovy "Už jste viděli tančit pětisetkilovou ženskou?" jal předvádět stáhnutý mpeg (mirror). Při pohledu na bujně se vlnící hory sádla a škvarků jsem zalapal po dechu a zapochyboval o otcově příčetnosti. Zapomněl nám říct, že pět set kilo váží pouze část té ženy. Hlava. Vodnatá lebka s úsměvem idiota zjevně dokazovala, že tanec (opravdu jsem napsal tanec???) toto monstrum nepředstavitelně baví. Určitě i sousedy od spodu, neboť Přemek Podlaha musel být zpevněn vysokozátěžovou nerezocelí. Já s Waynem jsme po vrácení dnešní, včerejší i předvčerejší snídaně (Wayne byl dokonce takový kanón, že vrátil i obědy od babičky) jsme začali rozvíjet úvahy o vhodném umístění tohoto skvostu do Fredyho galerie. Tehdy místnost zaplnila ta tajemná slova "Myslíte deníček? Tam jak je legendární Bigfoot nalezen?"
Tázavé zraky mojí maličkosti i Waynova šibalská očka směřovaly k rodinnému příteli. "Dost dobrý stránky, deníček je super." Již nebylo pochyb. Ano, tento domorodec ze země bohem zapomenuté pravidelně navštěvoval stránku stránek. Toto místní individuum se dotklo samotného nebe při čtení poznatků génia všech géniů, Járy da Cimmermana 21. století (chudák Cimrman... - pozn. FK). Naši drobnou, leč přesně mířenou, šplhounsko-chlubící se poznámku "Jóóó, Fredy, to je kamoš" přešel pouze závistivým "Hmmm".
A tehdy začala ta kouzelná debata.
Cizinec: "Četli jste o tom Bigfootovi? Podle mě je to podvrh."
My: "Blbost, Fredy tohle nepotřebuje."
Cizinec: "Třeba ne od něho. Někdo si z dělá srandu z něho."
My: "Asi ne, ta baba je tak blbá, až je to reálný."
Cizinec: "Ale přece takhle blbej nikdo bejt nemůže."
My: "Ale může..."
Venku zatím den uléhal do smogového polštáře a někdo neznámý vypnul ten vypínač s nápisem slunce. Loudavě jsme se přesunuli k autobusové zastávce. Cestou jsem zjistil, že ten, kdo vypnul slunce, přepnul také topení do polohy "mrazivo". Když přijel autobus, zakoupili jsme dva lístky do civilizace a směřovali tam, kde nad městech svítí tajemný radioaktivní nápis "Home, sweet home"...
Aby toho nebylo málo, přihazuji k Igorově šílené story ještě následující mail. Egoismus mi není cizí.
> From: Laki <laki@...>
> To: Frederik de la Krueger <peter.fincher@worldonline.cz>, <fincher@senior.cz>, <fincher@volny.cz>
> Sent: Wed, 30 Nov 2011 21:02:16 +0100
> Subject: vsetin
>
> Nazdar Frederiku,
> vcera jsem pochopil, ze jsi vtelenim Vsetinskeho boha. Proc nejsi kral Valasska ty, misto Polivky?
> Seznamil jsem se s druhym Vsetinanem v zivote a opet te dotycna oboba zna.
> Nevesis si tam nekde plakaty sve osoby jako to dela u nas Ctvrtnicek?
>
> s uctou
> Laki
>
> PS. Viele herzliche Gru:sse fu:r dich von Terezka.
Bolek je opravdu démon, proto bych ho nerad v jeho pozici jakkoliv ohrožoval. Plakáty maji na svědomí moje fanynky z řad vzrušujících -náctiletých studentek zdejšího gymnázia.
|
|
Zítra proběhne první oficiální multizápis. Znamená to, že se na něm budou podílet dva lidé (konkrétně I.Č. aka Igor a já). Dejte si na to pozor.
Povězme si dnes něco o Kakanovi. O této osobnosti jste již zajisté něco málo zaslechli, ovšem nerad bych vás ochudil o některá veledůležitá data, která doposud nebyla zmíněna. Například jste jistě netušili, že tento člověk je velký specialista na přemýšlení o totálních kravinách. Kdysi to dobře vyjádřil R.W., který označil jeho mozkovou dutinu za prázdný otvor, uvnitř kterého je miniaturní vrabčí hovno, které se zde volně pohybuje a nárazy do zdi ztrácí na své hmotnosti a velikosti, přičemž vzniklý odpad vysmrká. Něco na tom je. Když pominu jeho psychopatické sny, jsou tu ještě ty vyložené debility, které vymyslí v bdělém stavu. Co si mám myslet o tom, když se mě zeptá, jestli přídavné jméno "solidární" značí, že dotyčný člověk daruje sůl? Mezi širým lidem koluje legenda, jak tento člověk vystoupil po několikahodinové jízdě z vlaku a zvolal: "Hej, namyslel jsem si boží věc: HUHLY Z TRUHLY!!!" Již jenom ta představa, jak zamlkle sedí v kupé a věnuje se vymýšlení tohoto slovního spojení, plodí v mých očních důlcích slzy. Zřejmě se jedná o slzy dojetí. No a k dobru přidám ještě jednu čerstvou: "Ty vole to musí být paráda, být neviditelný. Já jsem si vždycky říkal, že bych jako vlezl na hajzly a jak někdo chčí do pisoáru, tak že bych mu tam při tom nasral!" Mám to komentovat?
Los Angeles (ČTK) - Americká popová zpěvačka Britney Spearsová se rozhodla napsat román o záludnostech osudu a vztazích mezi matkou a dcerou. Uvedl to ve čtvrtek americký list Hollywood Reporter. Miláček dospívající mládeže Spearsová, která oslaví dnes 19. narozeniny, podepsala smlouvu na knihu spolu s matkou Lynneou. Společně již napsaly začátkem roku autobiografii Britney Spears: Heart To Heart.
Vsetín (KMFDM) - Český vyznavač análního umění Frederik Krueger se rozhodl k chirugickému zákroku, během něhož mu bude implantováno zařízení, které bude svou funkcí připomínat vagínu. Uvedla to ve čtvrtek společnost Anal Impressions, Inc. ve své měsíční tiskové zprávě. Miláček gastroenterologů Krueger, který oslavil v úterý 20. narozeniny, podepsal smlouvu na vyrobení 15ti billboardů, na nichž bude pomocí své anomálie propagovat některé soukromé gynekologické ordinace. V minulosti se Krueger proslavil zejména autobiografickou knihou o problematice krvácení při onemocnění hemeroidy From Heart To Anal.
Po táhlých útrapách bylo ranou z milosti zabito auditorium 'Electronic Body Music (Front 242, Ministry, Laibach...)' na Mageu, které bylo poslední měsíc zasypáno takovou hromadou sraček, že jeho úroveň klesla hluboko pod nulu. Škoda. Toto auditko mělo pořadové číslo 64, což znamená, že existovalo vpodstatě od založení samotných MaMedií. To jest dlouho.
České děti zcela ovládá Pokémon. Z výloh debilně tlemí stovky plyšových děsů jménem Pikachu, následují žvýkačky, karty, časopisy a samolepky. Dokonce přemýšlím, jestli se budou tento rok vůbec dělat sněhuláci, a ne žlutí Pikachu (z pomočeného sněhu). Ale věřte mi, nebude to trvat dlouho. Já a Kakan jsme totiž mladí sebevědomí muži, kteří to hodlají změnit. Již v lednu se objeví na zatím pouze regionálním trhu speciální série výrobků Posermon, kterými nečekaně hodláme oslovit děti i rodiče zároveň. Narozdíl od Pokémonů se totiž bude jednat o hračku se zdůrazněným výchovným faktorem, což bude v ideálním případě vést k tomu, že z hraček budou mít radost jak děti, tak jejich sploditelé. Plyšová hračka bude koncipována tak, aby na ní bylo možno jednoduchým způsobem demonstrovat nekoitální anální styk (pomocí lékařského nářadí apod.). Speciální variace na hru Černý Petr bude spočívat v nutnosti co nejdéle udržet stolici - hráč, kterému zůstane v ruce poslední karta ihned kálí a je Hnědý Petr. Další výrobky budou ohlášeny v blízké době. Mimochodem, již se objevily první propagační snímky (mirror) k novému fenoménu Pukémon.
Konečně jsem shlédl kus letošních MTV Music Video Awards. Autor Napsteru v tričku Metallica opravdu neměl chybu. To bylo ale bohužel vše, co tam stálo za to. Pouze spodní prádlo na Britney Spears opět trochu prořídlo, takže předpokládám, že příští rok už bude zpívat nahá.
|
|
Drobet jsem se zmýlil. M.R. není M.R., nýbrž V.R. Zjistil jsem to v její nepřítomnosti z nadmíru slohově vyvedené požární směrnice. Jsem zvídavý hoch!
Asi teď budu psát častěji o autobuse, protože co se tam někdy děje, to se nedá přejít bez dodatečného plísnění zúčastněných. Opět jsem jednal podle nepsaných občanských povinností a byl jsem za to po zásluze potrestán. Šlo o následující situaci: V souladu s oním nepsaným zákoníkem jsem samozřejmě nepustil sednout ztyřelou důchodkyni, která pak nasraně postávala v uličce poblíž mé pozice. Po několika minutách se jaksi zvláštně nahnula a dotkla se mého ramena jedním ze svých stařeckých, povislých a vrásčitých hrudních balvanů. Otevřel jsem zeširoka oči, abych se ani nepříblížil možnosti, že se víčka spojí a já si tak představím ten zčernalý a svraštělý obal na četné cysty, které v něm po těch několik desítek let zdatně pučely. Tato situace se opakovala asi desetkrát. Štěstí, že už jsem mrtev. Jinak bych to dost možná nepřežil.
Z publikace 'Můj kamarád bere drogy, co mám dělat?', vydala VZP ČR v roce 1998:"Ten, kdo drogy prodává nebo šíří, se pochopitelně dopouští trestného činu. Ale i ten, kdo má drogy pouze v držení pro tzv. osobní potřebu v množství větším než malém, porušuje zákon. Držení malého množství drogy je pak přestupkem, za který můžete zaplatit pokutu třeba i 15.000,- Kč. Můžete také přijít o řidičský průkaz."
Ten řidičák je tam, myslím si, velice logický.
Blahopřání k narozeninám od bohužel již bývalých spolužáků... paráda.
---------------------------------------------
ICQ History Log For:
96873237 Vitos
---------------------------------------------
242FK 30.11.20 22:19 dostal jsem darky k narozeninam
Vitos 30.11.20 22:20 Jo ty pocheve - Vse nejlepsi - tolik orgasmu
kolik ztoporeni, a tak, sak ty vis :))
Vitos 30.11.20 22:23 Lucie ti posila virtualni kytici rudych ruzi
vyhreznuvsich z rozkladajiciho se tela mrtveho
ptakojestera
Vitos 30.11.20 22:24 Arnost ti posila grilovane satanovy koule ---
dobrou chut
Z Belgie přišel další zajímavý mail. V euforii z jeho výjimečné kvality jej nyní přeložím, ovšem předem upozorňuji, že člověk, který tyto služby nabízí, v žádném případě nejsem já! Toto varování zde vlepuji po zkušenosti s poslední přeloženou příhodou v první osobě, na základě které jsem byl osočen, že jsem snad jejím hlavním aktérem. Nikoliv.
"Je mi dvacet let a jsem černoch. Můžu nosit slipy dva týdny, každý den se do nich udělám a pošlu vám je za pouhých 50 dolarů!
Také prodávám poskvrněné kalhotky mojí matky. Kradu je z koše na prádlo pokaždé, když je tam dá. Smrdí opravdu drsně a jsou plné žlutých a hnědých skvrn. Moje matka je tlustá, moc by se vám to líbilo. Prodám je za 30 dolarů/kus. To ujde, ne??
Taky mám obrázky sebe a svého psa. Líže mi moje chlupaté koule. Kopie této fotky jsou k mání za 10 dolarů za kus.
Moje sestra je retardovaná, skoro každý den promočí svoji postel a má i různé jiné nehody. Pokud chcete, můžu zabalit špinavé prostěradlo a poslat vám jej za pouhých 45 dolarů! Pokaždé kupuju nové, takže nikdo nic nepozná. Její kalhotky s četnými skvrnami jsou rovněž na prodej, 30 dolarů za kus. Voní skvěle, je jí pouze 12 let!
Bzdil jsem do skleněné láhve po mnoho týdnů, je v ní neskutečná směs všech různých smradů. Prodám vám ji za pouhých 5 babek!
Chcete koupit moje použité ponožky? Nosil jsem je měsíc v kuse, jsou super! Můžou být vaše za pouhých 5 dolarů!!
Pokud chcete, můžu vám taky prodat svoje hovna. Cena je dolar za unci. Sežeru cokoliv, co budete chtít. K dispozici jsou také láhve s močí a zvratky!
Kromě toho prodávám taky tvaroh z penisu, víte co myslím - tu žlutobílou pastu za předkožkou.
Prodám cokoliv, co si dovedete představit. Potřebuju prachy!!!"
Světový den AIDS. Nejsem si jist, jak moc k boji s touto nemocí přispívám tím, že už jsem týden nedělal to, co zmiňuje výše citovaný obchodník v prvním bodě své obsáhlé nabídky. Mám na mysli předposlední sloveso v druhé větě.
Jak zní stylová stížnost vidlácké ženy na zpoždění autobusu? "To sa hnůj vozí rychlej než tady ten řidič jezdí!" Asi si neuvědomila, že autobus veze mě. A co je proti mně hnůj!
Nějaká svině se obohatila o mobilní telefon, který před zcizením vlastnila D.V. Jeho číslo je 0604/146771 a bývalá majitelka vám bude vděčna, pokud se její bývalý přístroj stane v rukách dotyčného chmatáka pytlem na SMSkový (a jakýkoliv jiný) spam, vulgární nadávky apod.
Poprvé se mi stalo, že jsem se málem pozvracel poté, co mi Kakan povykládal o jednom ze svých snů. Virtuální ošahávání učitelek ze střední školy je zážitek, se kterým bych asi jen tak lehce ven nešel. Ven by šel spíš oběd.
|
|
| |
