Den94ek: Neviditelný děs
|
ICQ UIN - FK: 61255613
ICQ UIN - Kakan: 61210191 |
|
|
|
Při ranním čekání na autobus jsem řešil zapeklitý problém. 3x ze tří pokusů jsem totiž uchopil kapesník takovým způsobem, že jsem zabořil prsty do nekompromisně prosakujícího sople. Že jsem pak nemohl najít místo, kde bych dodatečný sopel umístil, je nabíledni. Jsou ale i horší. Tuhle jsem viděl nějakého chlapce, který (zřejmě zabrán do tížívých myšlenek) nevěnoval smrkání dostatečnou pozornost a chrlil sopel místo do látky na svou dlaň. Když si osudovost tohoto omylu uvědomil, poplašeně se rozhlédl, zda jej někdo nepozoruje. Vydržel jsem se ještě několik dodatečných sekund dívat do jeho uhrovité tváře, abych ho ujistil, že u toho rozhodně nebyl sám.
V práci byl proveden přesun na novou linku. Ne, nemyslím výrobní pás, ale střevo do internetu, které je mimochodem zaplněno fekály ještě daleko hůře, než to předchozí. Nejde mi IRC, ICQ, mail ani FTP klient. Aby toho nebylo málo, drát je šmírovaný. Výpověď z mé strany se blíží mílovými přískoky.
Sestra mne šokovala svým nelidským přístupem ke krásnější menšině populace (mužům). Cestou z práce jsem ji zahlédl, jak se bez sáčku na hlavě promenáduje po ulicích města Vsetína ve společnosti jakéhosi nýmanda. Neslýchané. Navzdory odvracecímu efektu očních bulv jsem si všiml, že vypadal celkem sympaticky. Jestli se zjeví u nás doma, možná ho v nestřežené chvíli znásilním.
Stalo se...
Za dobrotu na žebrotu - Pardon, dejte si to zpátky - Dobročinnost - Nebožtík svině
|
|
Kardinální omyl! Díky jistému nedorozumění s e-mailovým klientem The BAT!, který v případě odlišných adres v polích From a Reply-to provede jejich fůzi ('Hovno' <hneda@prdel.cx> + <zelny@trh.suxx> = 'Hovno' <zelny@trh.suxx>), jsem do konference o hudební skupině Depeche Mode odeslal mail tohoto delikátního znění:
> From: <fincher@senior.cz>
> To: Igor Cech <dm-chat@pinknet.cz>
> Sent: Tue, 13 Mar 2001 14:28:47 +0100
> Subject: -34a2-039m4c20394=2
>
> Slysels novy song od DJ Boba? Jestli ho nekdy potkam, urvu mu za
> produkci takovych sracek klitoris.
>
> -FK
>
Myslím, že budu zase o trochu populárnější. A I.Č. rovněž.
Pod čarou následuje další dopis z fronty. Jako obvykle nelze neocenit vysoce spontánní ráz.
Ty vole, včera jsem slyšel kvalitní story. V restauraci, kde jsme byli na večeři, jsme si jako předkrm dali pár historek o hovnech a o hajzlech. A Janička (ne moje) říkala, že byla ráno na hajzlu a že se jí postavilo hovno. Artistka. Jde o to, že oni mají hovnoplac a to hovno se nehodlalo svalit, ale stálo tam jako ty sochy na Velikonočních ostrovech. Ti lidi tam museli mít ale prdelní díry. No a Romík přidal historku někde z učňáku nebo co, kdy jeho kámoš ucpal hajzl a nemohli to ničím prostrčit a vody tam bylo až po okraj. No tak Romík vysypal z igeliťáku buchty, dal to tomu borcovi na ruku, omotal kolem lokte izolepou a ať to protáhne ručně. Tak borec zalovil za ohbím odtokové šachty, chvilku tam něco šťáral a pak s tou rukou vystřelil megarychle ven, ohodil tím, co měl na tom pytli strop a zařval 'Ono do toho teče!' Ano, myslím si, že je to velice pozoruhodná zábava. Ty jistě nepoužíváš žádné pytlíky, že ano. V nouzi prošťoucháváš pyjem. A tak dál. Jinak vedle Janičky ležela v nemocnici paní Lososová. No ulbrlosos. Potřásl jsem jí hned několika střevními kličkami. Abych nezapomněl, ta jejich nemocnice je pěkně propojena podzemníma chodbama. Jedna taková vede z chirurgie rovnou na patologii. Kuliferdové.
|
|
Pozor pozor! M.F. již není hrdým NEmajitelem auta, jak se po tři roky traduje ve Starringu č. 1. Ze svého miniaturního programátorského platu, který dle mého střízlivého odhadu leží někde mezi ciframi 40 a 70, si zakoupil vůz Škoda 120L, rok výroby 1988. Při troše štěstí jej lze každý den mezi 22:00 a půlnocí zahlédnout, jak v tomto pekelném stroji řeže zatáčky v rozích těsných pražských ulic.
Dle lednových statistik se zvýšil počet úmrtí na přechodech pro chodce oproti loňskému roku téměř čtyřnásobně. Che, nový zákon nebude k vodnatým kolenům chatrně se kymácejících chodců asi tak milosrdný, jak se zdálo.
LINK DNE
|
|
♦ Hit týdne: MDFMK - Gasoline (ukázka)
♦ Shit týdne: Aerosmith - Jaded
♦ Hampejz týdne: Frantana
|
|
Velmi mlhavé ráno.
Skupiny feministek se bouří proti satelitnímu kanálu Arte, který se originálním způsobem postavil k mezinárodnímu dni žen a ve čtvrtek věnoval celé večerní vysílání mužskému pohlavnímu orgánu. Po skončení hlavního pořadu s názvem 'Private Dicks' ('Osobní čuráky') následovaly půvabné dokumenty, dotýkající se témat jako obřízka či impotence. Nevím, proč si ženy stěžovaly. Asi chtěly dokumenty o neplodnosti a ženské obřízce s pořadem 'Vagína - kamarádka moje' jako třešničkou na dortu.
Vůbec nestíhám OAQ. S tím už ale počítáte, ne?
|
|
Školení techniků nejmenované firmy v aule brněnské Akademie České spořitelny. Zpočátku zábavné, později uvadající, po obědě trudné a ke konci vražedné. Ze všech přednášek mne asi nejvíce pobavil bod 'PC 2001 - Do boha proč?' jehož název se po shlédnutí předběžné verze této nové microsoftí specifikace ideálního PC ukázal být nadmíru výstižným. Snad bych mohl pro představu krátce nastínit, jak si vývojáři Microsoftu představují počítač pro svůj úchvatný operační, respektive vivisekční software: žádná FDD mechanika na padesátižilovém kabelu (ano, to jsou ty, které všichni máme), žádné COM, LPT a PS/2 porty (?!), nutná podpora Suspend To RAM (tohleto rozchodit je pekelná chemie) a několik dalších jobovek, jejichž výčet mému zraku milosrdně zakryly slzy dojetí. Nu což, zase o krok dál. Nevím jak vás, ale mne velmi vzrušuje fakt, že už budeme Windows posílat do modré smrti výhradně přes USB.
Po cestě na oběd jsem s hrůzou zjistil, že se ve zdejších prostorách koná souběžně s naším školením jakýsi absurdní slet (sjezd) vozíčkářů. Jak jistě víte, těmto nešťastným spoluobčanům zde občas věnuji soucitný větný blok a žalem nad jejich nelehkými osudy mi odhnila již dobrá polovina srdce. Snažil jsem se tedy projevit svou náklonnost i mimo značně neosobní obrazovku počítače, k mému zklamání ale všichni komunikovali v německém jazyce. Reakce na mé povzbudivé výkřiky jako 'Vozíček power!' nebo 'Statičtí ďáblové vpřed!' nebyla tudíž ani v jednom případě větší než nulová. Touto apatií jsem šokován a zhnusen.
Ulbrchecht dne: v tomto výchovně - ubytovném zařízení je integrován bar jménem 'S-Klub'. Pln očekávání jsem vstoupil dovnitř a s příjemným mrazením v zádech se ohlédl, zda se informační text ze směrové šipky změní na 'S Club 7'. Vyšlo to tak napůl. Ani pořádně nevím proč, ale zjevivší se nápis 'SS Club 666' mne žádným zvláštním způsobem neuspokojil.
|
|
Kdopak ví, co je to 'prank call'? No ano, jedná se o žertovný telefonát, kdy někoho extrémně psychicky podvyživeného přesvědčujete, že mu volá Trhač ze známého seriálu Teenage Mutant Hero Turtles či Norman Bates z ještě známějšího filmu Psycho. To je sice velmi legrační, ovšem ne už tak ze strany volaného, což po dnešním zážitku mohu s klidem prohlásit. Do firmy se totiž dovolal jakýsi prasopes, který měl nezvladatelné nutkání si ze mne tímto způsobem vystřelit. Pravda, jistá zábavnost se dotyčnému jistě nedá upřít. Když nehodlal ani po delší době pochopit, že pan Bareš u nás opravdu nepracuje a začal mne povzbouzet, abych se podíval pod stůl, pochopil jsem. Vývoj byl zajímavý. Od běžné slovní výměny jsme se dostali k zaplétání do vrtule firemní helikoptéry (to se mělo dle původní domněnky volajícího nešťastníka stát panu Barešovi, avšak vyvedl jsem jej z omylu faktem, že ve vrtuli meleme nepohodlné zákazníky, nikoliv zaměstnance) a závěrečnému konstatování 'Život je peklo, já to říkám pořád', na kterou byl onen pošuk na druhé straně linky zbabělý dále reagovat v laškovném stylu. Rozloučili jsme se v dobrém, uvěřil mi. Umírám však touhou vědět, pro jaký trh byl náš výkon určen. Pokud byste se nějakou zvláštní náhodou k nahrávce tohoto rozhovoru dobrali, pošlete mi prosím čokoládu. Nebo tyčinky.
Přemýšlím, jaké věkové skupině je určen seriál Báječná léta. Ono mě to totiž baví. Nikoliv podobně destruktivním způsobem jako například S Club 7, kterýžto rozvleklý epos není možné nesledovat ze zřejmých důvodů, ale navzdory mému psychopatickému mozku zcela upřímně. Může za to pravděpodobně velmi zdařilý nápad s vnitřním hlasem hlavního hrdiny, který narozdíl od konkurenčních projektů vyplodí v devíti z deseti případů inteligentní pointu. Asi jako já právě teď, checht.
V Kroměříži není lehké žití.
|
|
Uprostřed ponurých úvah nad análními šelesty jsem si zničehonic vzpomněl na úvodník z kteréhosi ženského časopisu (ne, nejedná se o časopis Dívka, jehož úvodník byl k mému zděšení zrušen), ve kterém se autorka pohoršuje nad billboardem, zobrazujícím díky vertikálnímu limitu pouze torzo jakési sexuálně vyzařující ženy. Psavá paní byla velmi šokována opomenutím hlavy, na což jí údajně přitakal i její podpantoflák, zřejmě pod pohrůžkou násilí nebo večerního strouhání celulitidy. No budiž, i já dávám na hlavu stěžejní zřetel, zejména pak co se týče povrchu. Na druhou stranu znám ale také mnoho fotografií mužů, kde jsou jejich tváře úplně opomenuty či zkresleny k nepoznání. Takže kde, kde mám hledat nespravedlnost?
V dalším GameStaru mi vyjde první článek, proto žhavte trafikantky.
|
|
Na americké škole se opět střílelo. Wau. Škoda, že už do školy nechodím, možná bych uspořádal tuzemskou premiéru. To víte, občas mě berou módní vlny. Zda může za dnešní ohňostroj Marilyn Manson, Rammstein, KMFDM nebo 'god mode' ve hře Doom, který 'vyvolává v lidech pocit, že jsou bohy', dosud není známo.
Třetí díl z nového cyklu šokujících příběhů skupiny S Club 7 byl opět výjimečný. Ano, je mi jasné, že vámi budu za sledování tohoto seriálu okamžitě usazen na hebký pranýř debility, ale zadržte! Nenuťte mne šáhnout do vašeho svědomí a zkoumat, zda byste v mé situaci právě vy odolali! Nemohu za to. Vím něco, čemu podléhám a zároveň se toho děsím. Vy to nevíte, ale děsíte se toho také. Že ne...? Blaf!! Ha - lekli jste se, vidím to! Útržek zduřelé stravy ze školní jídelny vám úlekem skápl na svetr. Ale ne, nemohu to před vámi dále tajit, vychrstnu vám do tváře ten krutý fakt. Tak tedy, skupina S Club 7 doposud vydala 2 alba. To je první část. Jejich názvy jsou: 'S Club' a 'Seven'. To je druhá a poslední část. Pokud s vámi neotřásla, již nejste mezi zdravě myslícími lidmi, protože toto musí neoddiskutovatelně zkosit každou osobu vně bohnických zdí. Zkosit a pojmout do svých strašlivých útrob! I mne to pojmulo, dokonce se nacházím v takovém stádiu fascinace, že jsem si s autory domluvil účinkování v třetím dílu deváté série, ve kterém budu obdivuhodně akrobatickým způsobem souložit s Rachel. Nebo ne, radši s Hannah. Je nejblbější.
SMS od Kakana.> From: <+420607x0x9x7@Sms.eurotel.cz>
> To: <fincher@senior.cz>
> Sent: Tue, 6 Mar 2001 10:58:47 +0100
> Subject: Re: Zprava z www.EuroTel.cz
>
> na obalce casaku spy: b. spears-o sve panenstvi budu
> tvrde bojovat! to ji jako nekdo odstranil blanu a ona ji
> chce zpatky, treba k poveseni na zed?
>
No jo, Britney. Velké širé rodné blány.
|
|
Kakan prožil rušný den. Nejenže jeho partnerka J.S. nabídla své slepé střevo chirurgickému noži (to jsem tedy zvědav, jestli jí najdou Morbus Crohn), ale sám tajemný K. získal 3 pracovní nabídky a jednu vpravdě ďábelskou příležitost, jak si okořenit výkon náhradní vojenské služby. Tou je práce v márnici, což se prostě nedá odmítnout. Už jsem o tom referoval v práci i doma a zatím všichni Kakana maximállní možnou měrou podporují. Věřím, že nás nezklame. Co se týče pracovních nabídek, osud byl zmíněné daněmi živené bestii opět příznivě nakloněn. Může být jednak korektorem textu, prodejcem hardware či prodejcem zahradní techniky. Kurva, tomu říkám rozstřel! Někteří lidé mají širší uplatnění, než by se zdálo.
Bando! Po týdnu procházím v Outlooku složku Dívka-dotazy a vidím jenom neúrodnou zemi, rozpraskanou suchem! Fuj, ostuda, inteligentní dotazy by se daly spočítat na prstech jednoho leprotického dítěte. Jestli se to do příštího pondělí nespraví, všechny vás obzvláště potupným způsobem zabiju. One by one.
Jak je vidno, kamenovat Satana se nevyplácí. Když se o to dnes v jakési zmatené metafoře pokoušel dav Muslimů, pojali účastníci akci s takovou vervou, že při ní s láskou k zákonu o vedlejším efektu ušlapali přes 30 svých kolegů. Satan ale zajisté dostal co proto!
Ve své honbě za odpustky, které občas ukápnou z charitativní činnosti, jsme se rozhodli pomoci i naší nejúžasnější televizi. Její současná kampaň číslo 1 je po stránce nápadu i vizuálního zpracování naprosto bezmocná, proto jí tímto nabízíme mnohem vyzrálejší grafický návrh, který je výrazně pokročilejší také z hlediska myšlenky.
|
|
Shlédl jsem hudební pořad Pop 2001 a mé dojmy jsou převážně pozitivní. Až na reportáž z jakési muzikálové performance, která mi přišla stejně odpudivá jako všechny muzikály z oné módní vlny, která (análně) znásilňuje v posledních několika letech Českou republiku a bere s sebou všechny rádobyintelektuální pošahance, kteří to prostě musí vidět, aby pak o tomto navýšení společenského kreditu mohli hovořit před lidmi, které to vůbec nezajímá, shledávám svůj postoj téměř smířeným. Nejvíce mne dojalo velmi užitečné počítadlo refrénů při písni 'Zůstaň v pohodě' od skupiny Ha-Ha, nad jejímž zařazením jsem nejprve kroutil hlavou. Když ale začaly na počítadle přibývat bodíky, pochopil jsem, že to byl čin zcela účelový. Mimochodem, refrén se v této písni opakuje 12x. V jeho textu jsem provedl nutné upravy, aby byl i v takovém množství stále stravitelný:
||: Bůh vstal v pohodě
nechal děti náhodě,
ekzémy odplavou jim na hovně :|| (12x)
Dále jsem zjistil, že 'Jaded' je velmi hezký videoklip. Škoda, že ho natočili k takové sračce jako Aerosmith.
Po dvoudenním poslechu nelegálně získaného alba 'Exciter' od skupiny Depeche Mode přemýšlím o zbabělém úprku z této hudební oblasti. I když, možná to ani nebude nutné. Zdrhli totiž samotní Depeche Mode. Přelezli přes železnou oponu synthpopu, obešli EBM políčko, přeplavali psychedelickou řeku, obešli hampejz, z jehož okna se zubí Britney a složili své údy u táborového ohně. Tam si zanotovali několik country písní a výsledek máme před sebou. Jenom mastné fleky od opečených špekáčků chybí. Jinak je tam vše.
Proběhlo vyhlášení soutěže s medvědy, které jsem se díky naprosté dysfunkci mých grafických center samozřejmě nezúčastnil. Teď se ale podržte za srst - kreseb a malůvek přišlo přes 30.000! Vítězné kreace obdrželi medvědi, což jistě všichni tři velmi pozitivně zhodnotili.
|
|
♦ Hit týdne: MDFMK - Hydroelectric (ukázka)
♦ Shit týdne: DJ Bobo - What a Feeling
|
|
Dobré nápady nejsou v dnešní době ceněny tak, jak by se slušelo.
Zlodějky musely pózovat nahé
Policisté ve Vídni dopadli člena ochranky jednoho velkého obchodního domu, který nutil zadržené zlodějky pózovat nahé. Sedmatřicetiletý muž ženám slíbil, že se o jejich prohřešku nikde nezmíní, pokud si je vyfotografuje v Evině rouše. Policie poté objevila, že snímky nabízel na vlastní internetové stránce. (Právo)
Pokud není název tohoto článku zamýšlen ironicky, pak si nejsem jist, proč jej autor tak smyslně pojmenoval. I když jsem ho se skřípěním zubů dočetl až do konce, žádný náznak, že by byl někdo ze zmíněných občanů intelektuál, jsem v něm nenašel. Popravdě řečeno, tušil jsem to.
|
|
Korespondence se občas vyvíjí slibnými směry.> From: <emy@...>
> To: <fincher@senior.cz>
> Sent: Fri, 2 Mar 2001 12:03:10 +0100
> Subject: Re:
>
>
> [...]
>
> Obzvlaste se mi v pekle libily ty deformovany deticky... kdyz
> jeste matka delavala na zachrance a sem tam nekoho nezachranili,
> taxe v nasi marnici seznamila s nejakym zrizencem, kterej mel v
> kumbalu nalozeny podobny potraty, umely kycelni klouby, srdecni
> vadu a perfektni siamsky dvojcata - mely cely telo dohromady, jen
> hlavu kazdy svou. Dokonce je prej i asi dve hodiny udrzeli
> doktori nazivu. Jen nevim, jesli tam ten pan jeste pracuje, rada
> bych si znovu udelala exkurzi.
>
> [...]
>
> Ctu ted bezva knizku, 120 dnu Sodomy od markyze de Sade... mozna
> si dam casem praci a najdu nejaky zajimavy hovnomanie, ale dneska
> ve vlaku se mi obzvlast libila tato prihoda (vypravecka je byvala
> kurva):
> "Ted prijde na radu mene komplikovany zakaznik. Ten clovek ke me
> dochazel pet let a jeho jedinou zabavou bylo, ze si daval zasivat
> prdel. Polozil se na bricho na pohovku, sedla jsem si mu mezi
> nohy a ozbrojena jehlou se silnou voskovanou niti jsem mu pokazde
> otvor kolem riti peclive zasila. Kuze byla v techto partiich tak
> odolna a necitelna, ze jsem celou operaci mohla provest, aniz by
> vytryskla jedina kapka krve. Onanoval jako cert a sotva jsem
> utahla posledni steh, okamzite strikal. Jeho opojeni vyprchalo,
> stehy jsem opet vyparala a bylo po vsem."
>
Já jsem vpodstatě celkem normální člověk.
|
|
Všechno nemá dobrý konec...
A few weeks ago before the Super Bowl in America, there was a competition where you could enter to win tickets to see the Super Bowl, plus also have dinner afterwards with S Club 7. To S Club 7's surprise, the competition winner turned out to be a 50 year old man who had entered just to win the tickets to the game. Fortunately he had taken his 14 year old daughter who was a fan of S Club 7, which meant their was plenty to talk about at the dinner table.
Ivo Lukačovič konečně pochopil, o čem je vlastně český internet.
P.K. má zřejmě psychicky vyšinutou sestřenici. Při dnešní jízdě autobusem mi vykládal, jak v dočasném šokézním stavu z filmu 'Proč?' uchopila budík a s výkřikem 'BRUSEL!' jej roztříštila o stěnu. To je vše, ale i přes svoji kontroverzní stopáž to má něco do sebe. Že?
Není mi známo, ve které obci se následující akce odehrála, ovšak její umělecká hodnota tuto drobnou neznalost jistě převýší. Totiž, z lesa či jakéhosi chovu (již opravdu nevím) zdrhnulo rozlícené divoké prase a rozhodlo se okořenit den všem obyvatelům zúčastněné vísky. Po šíleném tažení hlavní cestou nakonec vběhlo do hospody a to se mu stalo osudným. Místní štamgasti se totiž proti náhlému narušiteli dobře rozjeté pitky spřáhlli a po obdivuhodně sesynchronizované akci skončil divý nebožák s hlavou zavřenou mezi dveřmi lokálu (!). Přivolaný zvěr(stv)olékař mu nejprve píchl jednu, posléze druhou a nakonec i třetí dávku uspávacích léků, které divočák finálně podlehl, ovšem již definitivně. No ano, takový běžný den na vesnici, buhehe.
Na trolejbusově.místě.cz se objevil platný odčítací list osob. Zde je jeho první a druhá strana. Jako malá nápověda při vyplňování vám mohou posloužit vzorové formuláře, nad kterými jsem strávil více než hodinu a půl čistého času.
|
|
| |