Den94ek: Neviditelný děs
 |
fincher@senior.cz
ICQ 61255613
hejkal@hehe.com
ICQ 61210191 |
 |
|
|
♦ Hit týdne: Slick Idiot - Merci Beaucoup
♦ Shit týdne: Kabát - Divá Bára
|
|
Balím si své tři sváteční protézy a odjíždím do divokých krajin, kde dávají lišky dobrou noc a psi ještě lepší krmi. S maminkou se zde budeme pokoušet uchystat bojové prostředí, které bude schopné odolat komorně laděné oslavě Silvestra ve složení FK, R.M., Kakan a J.S. a zároveň dobře poslouží k natáčení šokujícího cestopisného snímku The Fred Bitch Project. Jelikož pilně tajím skandální náplň scénáře, nutné rekvizity vezu samozřejmě inkognito. Mám neklamný pocit, že Indulona či pornografický časopis by mohly v některých lidech vzbudit zcela mylné představy o průběhu natáčení. Kdoví, jak se budou tvářit aktéři.
|
|
Pomalu ale jistě se začínám vracet do interpunkčního věku. Půl roku po obohacení ICQ dialogů o estetické úsměvy diakritických znamének jsem se začal takto nekompatibilně chovat i v e-mailových zprávách, což jistě vyvolá u mých unixových kamarádů slepou agresi. Důvody k tomuto zásadnímu kroku jsou však zřejmé. Jednak vede oholené psaní často k situaci, kdy začnu bez háčků a čárek utvářet obyčejný text (což zkrátka není dobré), druhak se právě nacházím ve vrcholném stádiu reciproční asimilace s českým jazykem a plné použití diakritiky jsem výhodně směnil za levé varle. Vaše úsměvy jsou irelevantní, byl to obchod století!
Známý řezník MUDr. Uzel mne opět uchvátil několika svými příhodami, které se rozprostírají na stranách 10 až 11 dnešní přílohy Práva. Jeho zaujetí pro věc je zřejmé.
Další skandál vyvolalo, když do televizního scénáře napsal, že onanie je neškodná. Scénář pak koloval po ostravské televizi jako zakázaná literatura. Teprve po letech mohl v knize Červenání bez zábran zavzpomínat, jak ho dědeček varoval, aby neonanoval, jinak by mu prý mohl vyschnout mozek a zblbnul by. "Ovládla mě tehdy panika," komentuje to s typickou nadsázkou. "Vzhledem k úsilí, které jsem onanii věnoval, bylo jasné, že má demence je nevyhnutelná."
V pražských ulicích se schylovalo k nejdramatičtější bitvě mezi policisty a odpůrci globalizace, když se v elektronické poště MUDr. Uzla objevil naléhavý e-mail od dvou zahraničních antiglobalistek. Stal se jim malér. Jejím partnerům praskl večer při souložení prezervativ. A dívky rychle sháněly Postinor. Když si žena vezme tento lék do 12 hodin od soulože, může díky němu zabránit nechtěnému početí. Čím dřív si ho vezme, tím víc snižuje riziko otěhotnění. Doktoru Uzlovi připadala jako ironie osudu, že ho vypátraly ryze globálbí cestou. Jeho e-mailovou adresu zjistily přes internetové adresy v Londýně a v Bruselu. "Vyzbrojeny mými elektronickými radami se vydaly do jedné pražské gynekologické ambulance," vypráví. "Kvůli prasklým kondomům pak chyběly na barikádách. A některý z pražských policistů možná díky tomu unikl zranění. Heslo Kdo si hraje, nezlobí, můžeme v jejich případě parafrázovat: Kdo souloží, nedemonstruje."
Gynekologie zná neuvěřitelné případy otěhotnění. K jednomu z nich došlo při orálním sexu. Tímto kuriózním způsobem otěhotněla žena, která polkla semeno svého milence právě ve chvíli, kdy do ložnice vrazil její manžel. Zabil milence a ženě vrazil nůž do žaludku. Té stekly dolů, do břišní dutiny a do malé pánve spolu s krví i spermie. Odsud se dostaly až do vejcovodů, kde oplodnily vajíčko. Potvrdil to pozdější genetický rozbor tkáně narozeného dítěte. "Celý případ byl podrobně popsán v seriózní gynekologické literatuře," říká Uzel.
Bože, také bych chtěl být sexuolog. Nebo gynekolog. Prostě pičař.
   
|
|
Lechtivá kapka visí u špičky tučného nosu. V tichosti se loučí se svou celistvostí a snaží se nemyslet na místo blížícího se posledního odpočinku. Dopadne snad mezi obrovská upocená ňadra? Bude slisována mezi dvěma vlnami břišního špeku? Vyplní celulitidové krátery na vnitřní straně stehen? V tom ale mohutným tělem zakymácí geologický otřes a vzduchem ohraničený potní mok definitivně ztrácí kontakt s kůží. Jeho let však netrvá dlouho. V téměř původním stavu dopadá na třetí - ne! - čtvrtou bradu a pomalu stéká na její okraj. Nehmotné úvahy se vrací jako psychický bumerang. Co to bude tentokrát? Ruka obalená tukovým těsněním o tloušťce jednoho decimetru? Zapařená vagína, k jejímuž ústí vede miniaturní propast v okolním biomasívu? Úvahy tentokrát přerušuje obrovský jazyk, který jedním mocným máchnutím kapku připojuje k moři znoje v ústních koutcích. Další obyčejný den v životě Heleny Růžičkové...
Lidé, vy to nevidíte? Jsme národ nenažraných hub! Jíme až do němoty, jen abychom mohli po vzoru předků polechtat své hlasivky husím brkem a zvrátit již nepohodlný obsah žaludku ve prospěch dalšího chodu. Ale proč? Proč se jeden spokojí se dvěma rohlíky denně a druhý je musí zajíst půlkou grilovaného prasete? Jesus Christ! Bůh žehnej mentální anorexii!
|
|
Nevím, zda si nyní zasloužím přízvisko 'Vyvolený', ale měl jsem to štěstí shlédnout prvních deset minut přímého přenosu ze slavnostního předávání ceny Fotbalista roku. Kromě úděsného výkonu populární násady k ňadrům Ivy Kubelkové, která měla z neznámých důvodů stále potřebu upozorňovat na fakt, že je modelka a absolutní moderátorská nula, mne zaujal také komentář k úvodnímu přehledu nominovaných sportovců. Zde jsem totiž pochopil, že fotbalisté jsou vpodstatě pouhé luxusní kurvy, které se ve spolupráci s pasáky (zde 'manažeři týmů') prodávají na několik protáhnutí análního otvoru zahraničním zbohatlíkům (zde 'sezóna v prestižním zahraničním klubu'). To se tedy máme čím chlubit. A vůbec - proč nesoutěžila i madam Kubelková?
Ruská armáda údajně zvažuje bojové nasazení domácích zvířat v případě ozbrojeného konfliktu. Koně, sobi, psi a podobně užitečné druhy domácích mazlíčků se dočkají brzkého zapsání do evidence tvorů schopných odvodu a s příchodem války budou majitelům dotyčná zvířata za mrzský peníz odňata. Vskutku nápadité. Když nevíte coby, odveďte i soby!
|
|
Sněhová kalamita zasáhla naše malé městečko jako pečení holubi lačné africké huby. V místech, kde se ještě nedávno nacházel vozový park obyvatel, stojí nyní pouze velké hromady sněhu, opatřené anténami, zpětnými zrcátky či trochou zapomenuté metalízy. Vybraní chudáci se snaží zjednat nápravu, ale v půli zoufalého ometání obvykle vyčerpaně padají k zemi a beze slova následují své motorové miláčky. V opravdu dojemné představení se zvrhla zprvu ordinérní scéna, kdy domnělý majitel pracně odklidil veškerý sníh z bezprostřední blízkosti auta a posléze s viditelným zklamáním zjistil, že tento světle modrý přepravník není až tak úplně jeho. To si zaslouží gratulaci. Gratuluji!
Let's get bizarre...
|
|
Nuzné poměry už nejsou co bývaly. Chudý chlapec, kterému teď už neřeknu jinak než Rambo, odolal i pětiminutovému léčení 360V proudem a s výjimkou několika neartikulovaných skřeků pustil přeze svá ústa jméno jediného dárku, a to 'Gádžo'. Ač jsem hlodavci prožrané výlohy pro nemajetné propálil pohledem skrznaskrz, nic podobného před můj zrak nevskočilo. Může to znamenat jediné - undergroundová komunita otrhanců si svá tajemství střeží jako vši v hlavě. Ach jo. Rodiče se tedy museli spokojit s obyčejným prknem na záchodovou mísu, prarodiče s čajovou směsí, sestra s jedním výtiskem svého oblíbeného časopisu a Kakan s kompilací postarších adventure pařeb. Nejlépe tak paradoxně dopadl R.M., jemuž jsem z čistého soucitu věnoval CD plné lehkého erotična, doplněné o toto smrtící menu. Ty vole, vůbec si to nezaslouží.
  
|
|
Štědrost, to je ten zavádějící pocit, který našimi psychicky oslabenými těly šije v tento mimořádný zimní den. Snažíme se uchlácholit sténající peněženku, v níž po zuřivém nákupním amoku nezbylo byť 15 Kč na zasycení dietním párkem a zároveň s přiškrceným 'no... jako... víš...' výmluvně ukazujeme na obrovskou hromadu získaných hmotných darů. S pocitem povinné viny okem na chvíli zabloudíme i k vpravdě žalostnému kopečku, z jehož nosných balíčků se mají v budoucnu těšit ostatní, a po jízlivém úšklebku bezostyšně švenkneme zpět. Náš pohled se ale náhle stáčí ke hvězdám a na rtech se pomalu formuje nikdy nevyřčená otázka. Kdo? Kdo si nejvíce zaslouží naši přízeň? Příbuzní? Lidé z chudé čtvrti? Klienti místní charitativní organizace? Děti, jejichž druhým domovem je onkologické oddělení? Ten venku ležící bezdomovec, jehož poslední hodiny života dokumentuji pomocí drahého fotoaparátu? Nikoliv. Správná odpověď je...
Matka. Živitelka. Ta, které dlužíme nejvíc a přesto ji okrádáme dál. Jsme nespravedliví... Právě dnes však přišel den, kdy máme šanci vyrazit na dlouhou cestu nápravy. Zbořit domy a zámky, vystavěné na zpáchaném příkoří. Zadřít kola devastační mašinérie, spuštěné nejen obrovskými korporacemi, ale také obyčejnými lidmi.
Dovolte mi tedy, abych dnešním dnem zahájil křižácké tažení za záchranou naší vzácné planety. Ve spolupráci s nejmenovanou knižní publikací Johna Javny vám budu čas od času nabízet praktické rady, jejichž svědomitá aplikace aspoň malou měrou přispěje k vyhlazení zvrásněné tváře naší křehké planety. Bojujme!
 | 01. CHLAZENÍ
Hádanka:
Co spotřebovává více elektřiny?
a) rádio, b) lednice, c) drtič lebek
| |
Kdysi, než byla vynalezena lednička a elektřina, mívali lidé ve sklepě bednu, která se plnila velkými kusy ledu. Ten se kupoval a dovážel domů, a tak se udržovaly potraviny v chladu. Ale nerozpouštěl se led? Ano, rozpouštěl, a tak musela být bedna znovu a znovu naplňována kusy ledu. Tehdy to nebylo tak jednoduché jako dnes, ale nespotřebovávala se aspoň elektřina, což je dnes pro ledničky nutností. Myslíš si, že bys přemluvil rodiče, aby si pořídili bednu na led? Určitě ne, ale dáme ti radu, co můžeš s ledničkou udělat.
Víš to?
- Denně otevíráme ledničku aspoň 22krát! To je více než 8000krát za rok a 24000krát za život dítěte s vrozenou srdeční vadou!
- Když otevíráš ledničku, vymění si studený vzduch v ledničce místo s teplým vzduchem v místnosti. To znamená, že se lednička uvnitř ohřívá a je třeba hodně elektřiny a mrtvých homosexuálů, aby se v ní vzduch opět ochladil.
- Je-li lednička plná jídla, spotřebovává méně elektřiny, protože potraviny vstřebávají studený vzduch a udržují ho uvnitř.
- Uvnitř ledničky je kolečko, kterým nastavujeme teplotu. Ale mnoho lidí si toho ani nevšimne a mnoho ledniček proto chladí víc, než je ke standardnímu zmražení lidského masa potřeba.
- Spirály vzadu za ledničkou, které vypadají jako trubky, jsou velmi důležité. Berou z vnitřku lednice teplo a udržují v ní chlad. Jsou-li však zaprášené, nefungují dobře.
Co můžeš udělat ty
- Neotvírej lednici, pokud to není naprosto nutné. Jakmile ji otevřeš, rychle vyndej, co potřebuješ, a zase rychle zavři dveře. Uvažuj KOHO chceš sníst, NEŽ ji otevřeš.
- Pokud budou rodiče souhlasit, oprašuj pravidelně trubky za lednicí. Použij k tomu smetáček, prachovku, stydké ochlupení staršího sourozence nebo (se souhlasem) i vysavač.
- S rodičem zkontroluj teplotu uvnitř lednice, zda tam není větší chlad, než je třeba. Mělo by tam být mezi 2,5 až 5,6 stupňů Celsia. Snížíš-li teplotu alespoň trošičku, zůstanou potraviny chlazené, ale spotřeba elektřiny klesne. Poradím ti: dotkni se očních bulv - jsou-li ledové, je kotouč nastaven na příliš velké chlazení.
- Zjisti, zda v lednici není příliš málo potravin. Pokud je téměř prázdná, odchyť s rodičem libovolného chovance nápravného ústavu pro mladistvé a na několik hodin jej umístěte dovnitř. Po zadušení pojme chovanec studený vzduch a sníží tím spotřebu elektřiny při častém otevírání.
Přesvědč se
Zaznamenávej si, kolikrát za den budeš ledničku otevírat. A pak uvažuj, zda ji neotvíráš zbytečně nebo na zbytečně dlouho.
Připraveno ve spolupráci s knihou Johna Javny '50 nápadů pro děti k záchraně Země'
|
|
Božská Helena. Legendární postava české hudební scény, obdařená mimořádným hlasovým fondem a vynikajícím žebrováním na krku, za které by se nemuselo stydět ani prvotřídní ústřední topení. Pokaždé, když se v temném sklepení potichu zvedne víko rakve a Helena po točitých schodech vyklusá do zajetí oslňující záře reflektorů, je to pro umělecky založenou komunitu taková malá událost. Všichni vytáhnou své příruční krucifixy a kolektivně klekají před televizní obrazovky k vyslovení společné modlitby za spasení znesvěcených tónů v nejvíce postižené oktávě. Jak se zdá, na Silvestra tohoto roku si skutečně užijí...
Prima 30. 12. 2001 22:35
Helena 2002 - Klasické hity, žhavé novinky a hosté v záznamu koncertu Heleny Vondráčkové z pražské Lucerny. Režie P. Soukup /P/
ČT1 31. 12. 2001 20:20
Po kolenou za Helenou - Pod tou skálou kde proud řeky syčí zažije Helena Vondráčková alias Vondříčková neuvěřitelné věci za zvuku těch nejkrásnějších slaďáků. Účinkují: P. Zedníček, M. Dejdar, V. Vydra a J. Čejka. Režie P. Soukup /P/
Nova 31. 12. 2001 19:00
Silvestr 2001 - Beze slov.
Snad bych jen upozornil na rozkošný fakt, že televize Prima pořádá silvestrovský program o den dříve, pročež lze datumy bez rozpaků postavit do lineární řady. Stejně ale nechápu, proč se Helena konečně nedá na nějaký pořádný byznys, který by s konečnou platností dokázal, že se kalendář ve věci jejího věku nechutně rouhá.
|
|
♦ Hit týdne: In Strict Confidence - Kiss Your Shadow
♦ Shit týdne: Ben McCosker - Nothing's Gonna Change My Love For You
|
|
Připadá vám, že jsem na něco zatížený? Ušní maz, dámská přirození, střevní choroby, kreténní lidé? Zklamu vás. Mé zpravodajské pokrytí nedostává od generální editorské ruky ani sebemenší šanci si na kamkoliv směrovanou monotématičnost hrát. To se však ke všeobecnému pobavení nedá říct o některých redaktorkách prestižního internetového deníku Svět Namodro, jejichž záliby ve značně intimních lidských partiích a činnostech jsou přímo do očí bijící. Nechci být indecentně konkrétní, avšak přečtete-li si nadpisy - některých - článků, asi se také neubráníte lehce smíšeným pocitům. I když, narovinu - kdo by neměl falus rád!
To je dobré vědět
|
|
Největší upřímnost přichází pokaždé ze zadních řad. Z míst, kde se osamocený výkřik stává v očích artisty vždy kolektivním majetkem chumlu anonymních lidí, z míst, kde nikdo nemusí doprovázet své pohrdlivé projevy identitou. A právě proto nyní všem zadním řadám odpovím na otázku, která z podezřele působících IP adres přichází den co den: ANO, JSEM ALTRUISTA! Nezištně pomáhám plnit váš volný čas, pobízím vás k charitativním darům, brzy dokonce začnu usilovat o záchranu přírodního prostředí naší planety. Abych však své lidumilství nezatlačil za hranice dobrého vkusu, tento rok vám s blížícím se koncem prosince nepopřeji příjemné prožití vánočních svátků, rohatého Ježíška, ba ani hodně štěstí v roce následujícím. Budete se muset spokojit s pouhým otiskem e-mailové zprávy, kterou jsem rozeslal drtivé většině svých kamarádů, pacientů a obchodních partnerů. To jsem vás ale osral, že?
Zdravím vás v tomto trudném předvánočním čase. Užijte si prosím veškeré nadcházející dny v souladu s kolektivní duševní normou, tj. ve fádním klidu a strojené pohodě. Totéž se týká silvestrovské veselice, během níž v zájmu nařízení archivačního úřadu klaďte zvláštní důraz na pořízení fotografických záznamů případných fyzických havárií, zvláště pak v kontaktu se zábavnou pyrotechnikou. Na Nový rok poté vyberte ze svého adresáře libovolného kamaráda, který v bídě a utrpení umírá na zákeřnou střevní nemoc, a pošlete na jeho charitativní konto 0800/2531628808, specifický symbol 2144278 libovolný peněžní obnos. Nezapomeňte, že kromě bankovního převodu může selhat i životně důležitý orgán...
Váš drahý poradce, pacient, systémový inženýr, otec, dcera, matka, partner, zaměstnavatel, autor, dárce orgánů a pohlavně nemocná milenka Frederik.
Ha ha ha.
|
|
Vánoce se blíží mílovými přískoky a já jsem s výjimkou knižního samodaru dosud nezakoupil ani jeden vánoční prezent. Zřejmě tedy opět nezbyde jiná možnost, než za tučný peníz najmout ukrajinského dranžíráka a skrze jeho pádné argumenty připravit o dary a nápady malého chlapce z detašované chudinské čtvrti. Jeho advent tak získá starý dobrý punc nuzných poměrů a do promrzlého holobytu vstoupí pravý duch Vánoc. Mí příbuzní pak stanou tváří v tvář levným, avšak stoprocentně upřímným darům a pocity při rozdělování dárků nabudou zcela nové dimenze. No vidíte, jak chytře jsem to vyřešil. Oboustranná spokojenost je nejbytelnější žebřík mezi sociálními schody.
Doufám, že někdo vyslyší také mé prosby...
  
|
|
Lidé nejsou dokonalí. I když mne to velice mrzí, všichni mají své znatelné mouchy. Ač jsem vyvinul přímo nadliské úsilí, abych se na několik momentů naoko zhmotnil v drahém obleku populárního multimilionáře a vyhověl tak náročným požadavkům nejtrapnější nuly všech dob, druhá strana zcela trestuhodně selhala a zabránila mi tím v úspěšném rozjezdu dalšího dílu proslulého ztrapňovacího seriálu. Chcete to vidět? Jste připraveni se ptát? Máte anální úchytky? Dobrý večer v Kotli!
Na počátku bylo slovo. Pak přišel Václav a to slovo se stalo sprostým. V tomto okamžiku přeskočíme hromadu zbytečných událostí a posuneme se rovnou na konec, kde majestátně postává Václav a jeho k dokonalosti dovedená záliba v pročítání vybraných pojných rubrik úchylných serverů typu Seznamka.cz. Když mne upozornil na následující inzerát, veděl jsem, že se bude něco dít.
Jistě mi dáte za pravdu, že na něco tak profesionálně ubohého se nedá odpovědět jinak než... ano, odpovědí.
Dobrý den,
přečetl jsem si Váš inzerát na internetovém serveru Seznamka.cz a podle Vámi uvedených "požadavků" se zdá, že splňuji všechna potřebná kritéria. Zda bych pro Vás byl ideálním partnerem nedokáži v této chvíli jednoznačně posoudit, ale prozatím se aspoň pokusím shrnout všechna fakta ohledně mého vzhledu a způsobu života, která by pro Vás mohla být zajímavá. Snad se neurazíte, pokusím-li se shrnout své dosavadní působení formou jakéhosi neformálního "životopisu", který by Vám mohl dopomoci k získání představy o mém současném životním stylu.
Etapa mého života, která byla z dnešního pohledu nejdůležitější pro dosažení aktuálního stavu, začala v roce 1988, kdy jsem dokončil studium na gymnáziu a zároveň s nástupem na Právnickou fakultu UK začal souběžně vyvíjet snahu o uplatnění ve světě modellingu a podnikání. Na konci druhého ročníku vysokoškolského studia jsem s přihlédnutím k úspěšnosti paralelně provozovaných aktivit vzdělávací proces přerušil a nadále se věnoval výhradně seberealizaci ve zmíněných pracovních odvětvích. Významný nárůst objemu podnikání v oblasti obchodu s komoditami mne však po roce donutil opustit kariéru manekýna a zaměřit své schopnosti výhradně na finančně zajímavější činnost. Ke konci roku 1997, tedy ve svých sedmadvaceti letech, jsem vzhledem k bezproblémové finanční situaci opustil i sféru podnikání a nadále se věnoval pouze příležitostné žurnalistice, aktivitám v oblasti reklamy a pomocné dramaturgii zábavných pořadů na komerčních televizích. V současnosti mi tento stav vyhovuje.
Omluvte prosím, že Vám píši pod smyšleným pseudonymem, ale vzhledem k mé značné mediální popularitě si v této chvíli nemohu dovolit odhalení mého skutečného jména. Bohužel jsem v dnešní době nucen se tímto způsobem bránit, abych se efektivně vyhnul případným žertíkům či provokacím, kterými je - k mé upřímné lítosti - internet doslova "prolezlý". Ještě jednou se tedy omlouvám a zároveň slibuji, že po případném bližším seznámení Vám svou pravou identitu samozřejmě odhalím.
V případě, že byste projevila zájem o seznámení, jsem samozřejmě připaven Vám z nepříjemné bytové a finanční situace okamžitě pomoci.
Těším se na Vaši odpověď.
Karel Valeš
Skutečně nevím, co si mám nyní, po třech týdnech marného čekání na odpověď, myslet. Škrábla se snad inzerující důchodkyně při umývání nádražních záchodků o infikovanou jehlu a podlehla ošklivé krevní chorobě? Zavřela se nad jejím atraktivním vzhledem hladina pornografického průmyslu? Udusila se ejakulátem nadřízeného pracovníka městské údržby? Nabídla své partnerské služby skartovací mašině jménem Karel Gott? Doufám v kteroukoliv z uvedených možností. Totiž, dokud bude tato dívka beztrestně korzovat po Perlové ulici, asi se těch závadných snů nezbavím.
|
|
| |
