Den94ek: Neviditelný děs
|
fincher@senior.cz ICQ 61255613
hejkal@hehe.com ICQ 61210191 |
|
|
|
V pondělí mi Marek Prchal s vážnou tváří oznámil, že několik vydání Den94ku už přelouskal dokonce i samotný hudební polobůh Daniel Rodný aka Yndor, čili muž, zodpovědný za neuvěřitelné zvukové shluky v projektech Vanessa a Target. Jsem poctěn.
Víte, je mi tak trochu líto, že v okamžicích podobných psychických hnutí oblékám ostatní čtenáře do rolí absolutních hovnařů, ale pochopte, že mne v takových chvílích sráží k zemi mohutná ego-erekce a zkrátka si to nemohu nechat pro sebe.
|
|
Těžký den. Opravdu, těžký den. Možná byl krásný, nevím, nedokážu si to přebrat. Chladný sluneční svit mi připomínal říjen - minulý, předminulý, říjen v devadesátémosmém, konkrétní dny... Některé krásné, některé tragické a plné nenávisti. Je mi celkem divně.
Je to k nevíře, ale přičinou včerejšího hodinového běsnění nad nefunkčním počítačem zákazníka byl obráceně zapojený dvoužilový vývod od tlačítka Reset. Že na jeho otočení nezáleží? Ano, o tom jsem byl až do dnešního rána také pevně přesvědčen... Ach bože, v takových chvílích získávám neomylný pocit, že jediné životní štěstí se skrývá v mém mailboxu.
...popřípadě v inzertní rubrice regionálních novin, kde hledá na jedné stránce zaměstnání můj známý IvoM i firma, kterou pustil k vodě.
|
|
Svět je malý. A některé osobnosti jsou až příliš velké, aby nebyly vidět, kamkoliv se člověk podívá. Není to tak dávno, co jsem na Kompostu zveřejnil pochvalnou kritiku na undergroundový server www.haxxxor.cz, s jehož autorem jsem po nějaký čas vedl mimořádně záživnou konverzaci. Dosti dlouho jsem přemýšlel, jak tento mladík s tvrďáckou přezdívkou 'Neo' vlastně vypadá: Je to atletický svalovec či snad svalovitý atlet? Nosí dlouhý kabát nebo dlouhý černý kabát? Chodí jako všichni ostatní slepci se slunečními brýlemi nebo jo? Ach, jak šeredně jsem se po celou dobu mýlil! Při procházce po sekci 'UFO a jiné záhady' našeho největšího vyhledávače Seznam jsem totiž narazil na smyslně extravagantní stránky 'Špionáž', které megalomanskému projektu Haxxxor.cz předcházely. A právě sem Neo, neboli David Mlčoch, umístil několik fotografií plných žalu a utrpení, na kterých se zrcadlí hořké epizody z jeho krátkého života. Krátkého života stokilového vepříka, jehož fyzické i psychické aspekty jsou vysněným postavám z akčních filmů na míle vzdáleny...
...což je nám velice líto. Na důkaz solidarity jsme pro našeho hrošíka vytvořili aspoň hezký banner:
- I FUCK HAXXXOR.CZ -
|
|
Cha - osudovost! Je to téměř na den přesně rok, co jsem se v zápisu s romantickým titulkem 'Anální moč' zmiňoval*) o svých citových pohnutkách vůči jisté (stárnoucí) dívce, která vypadala, chodila a mluvila jako kurva. I přesto mi však z jakéhosi bizarního důvodu imponovala a dokonce se jí podařilo dostat mou psychiku do zvláštní tvůrčí konstelace, mezi jejíž plody se řadí například povídky o slečnách s utrhanými rty, veskrze divné příhody o solárních panelech nebo ultimátní milostná balada jménem Peklo. Když po Novém roce přestala navštěvovat restaurační zařízení, kde jsem ji vídal, zarchivoval jsem své sympatie do týla a čas od času jsem je tahal na světlo za účelem osvěžení masturbační šedi. Mé citové pohnutky trvaly.
Osud přál tomu, aby se dnes opět zjevila v mé blízkosti a předvedla se v mnohem pokročilejším kurevním stádiu, než ve kterém mi před osmi měsíci zmizela z očí. Abych vývoj jejího povrchu popsal s patřičnou názorností, vezmu si s dovolením k ruce sérii policejních fotografií, zobrazujících desetiletý sociální sestup opravdové kuřny:
No, nevím, asi jsem ztratil zájem. Chválanohu.
*) Jedná se o doposud (a patrně už navždy) nezveřejněnou část ze srpna 2000
|
|
Prchoš mi, nevěda, že touto úchylkou sám trpím, dnes ráno poslal link na článek o posedlosti sbíráním věcí. Po přečtení tohoto věrného otisku mého víkendového dne jsem se upřímně zděsil a ihned telefonicky požádal sestru, ať prohledá veškeré bytové prostory a jakékoliv nalezené redaktory Světa Namodro promptně předá policii. Zavěsil jsem (k pasu... roztomilý dvojsmysl, viďte?) a ještě jednou nahlédnul do klíčových odstavců článku. I když autorka na tuto úchylku nahlíží z úhlu neskrývaného pohoršení, její charakteristika je veskrze dokonalá. Od popisované varianty choroby se liším pouze jednou maličkostí - odpad nesbírám z přesvědčení, že by se mi v budoucnu snad mohl k něčemu hodit, nýbrž z pietních důvodů. Ano, je to tak - mou Úchyllovou patou jest retrospektiva! Pomyšlení na situaci, kdy po pěti či deseti letech beru zúčastněný předmět do rukou a vzpomínám na jeho minulost, mi nedovoluje se jeho vlastnictví vzdát. Proto si úzkostlivě schraňuji téměř všechny textové materiály z dob mých neslavných studií, staré časopisy, kazety s hrami na ZX Spectrum, nefunkční počítačové komponenty, ba i dávno prázdné adresáře na disku. A mohu vám upřímně říci - je lepší mít všechno než nic.
|
|
Nadýmán obavami z nevratné psychické újmy jsem se ve 22:45 usadil před televizní obrazovku a dal se do sledování nekompromisně feministického pořadu 'Muži podle Nesvadbové', ve kterém tentokrát vystoupil jako host zasloužilý psychopat Jan Saudek. Pokud jste ještě neměli to štěstí uzřít tento božský televizní formát na vlastní oči, vězte, že se jedná o talkshow, jejímž účelem je co možná nejvíce ponížit zúčastněného nebožáka. Děje se tak rukou (ústy) spisovatelky Báry Nesvadbové a čtyřech hostujících pipinek, jejichž tragická snaha o aroganci by si zasloužila doživotní zápis v Guinessově knize rekordů za nejnepovedenější feminismus. Jak bylo ale jasné už od začátku, proti démonické osobnosti formátu Jana Saudka neměly nejmenší šanci. Neustálé oslovování 'holčičko' a absorbce všech urážek byly dobrým základem, na kterém Saudek postavil svou obhajobu. Nicméně, žaloba byla sama o sobě tak bezzubá, že v křeči poslala skrz degradační mříže sama sebe. Zejména bych tímto chtěl apelovat na slečnu/paní Olgu, která si svými neustálými pokusy o napadání a trapným chytáním za každé slovo sypala ztvrdlé fekálie na hlavu nejvíce, aby se tichými kroky odebrala do závětří společenského života a zvážila podání přihlášky do některého z ústavů pro psychicky slabší jedince.
Její strhující výkon si můžete poslechnout zde. Je to ona neštastnice, která Saudkovi podle vzhledu přisuzuje roli rentiéra.
|
|
Začínám trpět nedůvěrou v informační technologie. Proč si počítač dělá, co se mu zachce, když na pár chvil opustím své pracovní stanoviště? Například se mi vůbec nelíbí skripty, které stránku po nahrátí umístí do popředí pracovní plochy - zejména pak v případě, kdy její převážnou část zabírá gigantická vagína a já zrovna netuše zradu močím v úplně jiné části areálu, jako se to stalo právě dnes. Na několik dlouhých minut jsem tak nabídl každému kolemjdoucímu nevšední pohled do mých momentálních pracovních záležitostí. Ach jo. Ale mohlo to být horší.
|
|
No a pak...
From: Frederik de la Krueger [mailto:pitevni@seznam.cz]
To: faktury@globe.cz
Cc: kalendova.marketa@globe.cz
Date: Wednesday, Aug 15, 2001 10:59 AM
Subject: Srdce zjihle z duvodu vadneho PSC
Dobry den,
predem meho dopisu se omlouvam za dalsi cynicky vpad do vaseho neruseneho pracovniho kolobehu, ale jsem vas nucen informovat o jistych nesrovnalostech, ktere mi brani v uhrazeni proformo faktury c. 2001/13833.
Rano jsem vstal z postele a chvili se mi zdalo, ze snad jeste snim. Slunce pomalu vylezalo na oblohu a me celo, orosene zazitkem z desive nocni mury, polechtaly jeho prvni paprsky. "Ted se lisas, co?" pomyslel jsem si na kratky okamzik a zatemnil okno sirokou plachtou, kterou se nam spolu se zlatymi zuby podarilo zachranit pred komisnim prodejem. Pote jsem se nekolika nejistymi kroky presunul do kuchyne, kde prave vrcholila priprava snidane. Uvedomil jsem si, ze je jeste brzy a po kratkem pohledu na bizarne vazanou knihu Rudy hokynar jsem se vratil do postele.
Spodni cast faktury povazuji naopak za velice povedenou a proti jejimu vzezreni nemam vaznejsich vyhrad. Oproti horni polovine je uz od na prvni pohled mnohem mene clenitejsi a nahodny ctenar neztraci orientaci. Me puvodni obavy se rozplynuly jako para nad hrncem. Bez vetsiho vahani jsem tedy zapnul laserovou tiskarnu znacky Brother ("Bratr") a po kratkem dusevnim souboji zneuzil nulovych nakladu na reklamni provoz.
Prvni vytisk nesplnil ma ocekavani. Konzistence proformo faktury byla bezchybna, avsak na druhe strane listu A4 se nachazel navrh korelacni matice mezi clanky normy ISO 9001 a zpracovanou dokumentaci Prirucky jakosti, ktery zde kdosi vyobrazil pomoci hrubych tahu tuzkou HB. I presto jsem obratil list zpet na licni stranu a rozhodl se overit pravost uvedenych skutecnosti. S predstiranou pozornosti jsem preletl pohledem pres nulovy pocet priloh a razitko na miste pro podpis. Jelikoz jsem nenasel zadne zjevne vady, zameril jsem svoji pozornost na seskupeni udaju v horni polovine faktury. Ve vzduchu se zalesklo ostri reznikovy sekery a s hlasitym mlasknutim rozpulilo mohutny plat veproveho masa vedvi. "Dostanu ten mensi," pomyslel jsem si instinktivne. O nekolik okamziku pozdeji promenil reznik moji domnenku ve fakt. Smutne jsem se podival na vyboulenou tasku odchazejici duchodkyne a sebral z pultu to, co zbylo.
Vzhledem k uvedenemu problemu bohuzel nemohu fakturu v teto podobe uhradit. Vami proklamovana ochrana proti editaci mi navic brani v efektivnim napadeni souboru a nasledne oprave chybne cifry, proto jsem nucen vas pozadat o zmenu problemoveho udaje, cili PSC, na spravnou hodnotu, tedy 755 01. Hodnota 455 01, kterou jste vnesli do tohoto pole, je bohuzel nesmyslna a neodpovida zadnemu existujicu mestu, obci ci visce. Prve jsem se sice domnival, ze jde o zapadoceskou turistickou oblast Mory, kde jsem sveho casu pusobil jako amatersky loutkoherec, avsak jeji smerovaci cislo (438 01) se od vami uvedeneho vyrazne lisi.
S prihlednutim k memu predpokladu, tj. ze se pokusite o dalsi poslani objemneho souboru ve formatu "S timto typem souboru neni asociovan zadny program", bych vas chtel pozadat o zvazeni aplikace nektere z rozsirenych kompresnich metod, jez by pomohla snizit velikost souboru na maximalni minimum a ulehcila tak nasemu tezce zkousenemu kabelu do zdi, potazmo pak do internetu. Abych nazorne prezentoval uzitecnost teto procedury, provedl jsem na vami zaslanem souboru o velikosti 110 540 bajtu nekolik nezavislych testu nejrozsirenejsich kompresnich programu.
Testovani probehlo na beznem kancelarskem PC, osazenem mikroprocesorem Celeron Cache 128, pametovymi moduly RAM o souctove velikosti 64MB a grafickou kartou. Na pocitaci byl nainstalovan operacni system Microsoft Windows 98 4.10.1998, kterym nam umoznil simulovat neocekavane chyby a nahodne pady systemu, vyuzite pozdeji k dukazu existence tzv. statisticke chyby.
Postoj, ktery ve sportovni hantyrce oznacujeme terminem "tah na branku", zaujal program WinRAR. Ten se se svymi 104 560 bajty a kompresnim pomerem 5.7192% okamzite postavil do cela komprimacniho peletonu a tam take zustal az do konce celeho souboje. Tesne za nim se umistil program WinAce Archiver, kteremu k vitezstvi chybelo pouhych 128 bajtu a o 0.1293% lepsi kompresni pomer. Na poslednim miste pak skoncil oblibeny WinZIP - jeho 105 006 bajtu a kompresni pomer 5.2701% bohuzel potvrdily opravnenost autorovy lonske sebevrazdy pomoci otravy alkoholem.
Kompletni vysledky testovani prikladam v obrazove priloze. Z duvodu zachovani kvality jsem soubor ponechal v rastrovem formatu BMP.
Predem dekuji za kladne vyrizeni me zadosti.
S pozdravem,
Lukas Vychopen
Abych dokonal dílo zkázy, připojil jsem k mailu tento soubor (samozřejmě v jeho nezkomprimované podobě) a nebojácně stiskl tlačítko "Odeslat". O několik desítek minut později přišla bez jediného komentáře faktura s korektním PSČ, což bylo snad to jediné, co jsem v reakci na svůj slohový kolos nečekal.
Vy ano?
|
|
| |