Den94ek 2001 [beta]

Po několika měsících nepřerušovaného pobytu v rodné vsi jsem se opět ocitl v Brně, kde mé kročeje odevzdaly tělo do rukou školícího střediska. Asi to neměly dělat, jelikož s výjimkou jedné obzvláště vypečené testové otázky ("6. E-buzzer znamená: ... D] označení 4% menšiny prezentující se na internetu") a jako obvykle dokonalé přednášky pana J.D. se nic nadměrně zvláštního nedělo. Abych promarněný den rozjasnil na jeho samém konci, rozhodl jsem se k večeru zkontaktovat mého známého M.D. za účelem pobuřujícího setkání. Po zuřivých telefonických dohodách a několika sabotážních zásazích ze strany magistrátu (podezřele rychlé zahájení výkopových prací na tramvajových kolejích skrze Třídu generála Píky atd.) jsme se usnesli na srazu před vojenskou akademií. Symbolicky jsem se postavil pod reklamní poutač s velikým nápisem 'Jsem ráda v dobré společnosti' a vyčkával. Netrvalo to ani 126 minut a zpoza rohu se vynořil M.D., oblečený do oblečení, kvůli kterému jsem už několikrát bezdůvodně zabil. S velkým nervovým vypětím se mi podařilo tento fakt ignorovat. Následující sklenici hodin filozofických debat v prostorách rizikových restauračních zařízení bohužel pošramotil půlnoční návrat na základnu, kdy jsem na radu M.D. nastoupil do tramvaje č. 92 a dojel na místo, jehož název se ani nejpovrchnějším myslitelným způsobem nepodobal zastávce 'Zemědělská', což bylo, jak jste jistě pochopili, prapůvodním záměrem. Sympatický řidič viditelně arabského původu se mě nezdráhal ujistit, že zastávka je skutečně daleko a že nic dalšího už opravdu nejede, čímž ospravedlnil mé hlasité zaklení. Hluboce jsem se začetl do jídelníčku aktuálního stanoviště a shledal, že na 'Zemědělskou' je to pouhých pět minut lehkým autobusovým poklusem. Pohled na milión šest odboček po obou stranách ulice a ponižující seznámení s možností odbočení na kteroukoliv z nich mne donutil k lehkému mrazení v zádech a těžké erekci, pulzující přes opravdu snažně promoklý oděv. Jaké však bylo mé zděšení, když jsem po několika minutách pochodu přímým směrem seznal, že se nalézám ani ne 100 metrů od své základny! God bless Brno, tu díru bezednou!

Jsem zklamán. Zatímco některé stránky by se měly v okamžiku dlouho odkládaného příchodu jejich chvíle stát předními informačními zdroji, místo toho zarytě mlčí a svádějí svůj nedostatek duchapřítomnosti na špatnou kvalitu disků Quantum. Trotlové. S těmito amatéry pak ostře kontrastují různá pověrčivá individua, která naopak zareagovala bleskově. Už to začíná.

Natáčení dalšího dílu populárního newyorkského seriálu 'Když se domy hroutí' nedopadlo zcela podle představ producentů. Tedy, aspoň mi to tak připadá.

Počítačový magazín PC Magazine (ti lidi dnes nemají fantazii) se tentokrát opravdu vytáhl. V pravidelné rubrice 'Abort, Retry, Fail?', složené povětšinou z chybových hlášek Windows nebo nesmyslných úryvků z článků s počítačovou tématikou, uveřejnil tento božský screenshot:

Dávám mu pět ze dvou.

Jímá mnou nekontrolovatelný vztek. Právě jsem si prožil stojatou půlhodinu v pomalu jedoucím autobuse, a to jenom díky klubku zhýralých studentů, deroucích se při dramatickém nástupu do vozu i přes svůj obscénně pozdní příchod přede mne. Mimořádně iritující byla zejména jedna vesnická divoženka, která je mi krajně nesympatická už od prvního okamžiku, kdy se odvážila odrazit na mou sítnici. Abych si patřičně ubohým a bezmocným způsobem vyléčil náladu, zosnoval jsem si v hlavě následující virtuální situaci. K její realizaci pravděpodobně nikdy nedojde (za předpokladu, že se ta lesba už nikdy neobjeví na zastávce), ale říkal jsem si, proč vás neinspirovat...

Frederik: Slečno, kam se serete?
Kráva: Cože?
Frederik: Slečno, kam se serete?
Kráva: ...
Kráva: No a co...
Frederik: ...
Frederik: ...
Frederik: Je vám doufám jasné, že na něco tak chabého nemohu odpovědět jinak než výstřelem do týla?
Kráva: No to sn...
Situace: BANG!

Sám vám nevím, do jaké míry se následující grafomanský výplod čerstvého půlmilionáře zakládá na pravdě, ale tak či onak hodnotím jeho neobyčejnou vynalézavost.

Byl jsem vybrán do soutěže Chcete se stát milionářem. Domnívám se, že výběr je maximálně korektní, nebo alespoň byl v době, kdy jsem se do televizního finále dostal. Vždyť mého zaměstnavatele to stálo něco kolem dvaceti tisíc za telefonáty. Ano volal jsem každý den v každou volnou chvíli. A těch volných chvil mám v zaměstnání velmi mnoho. Mým zaměstnavatelem je stát.... A to je bohatý sponzor této soutěže pro mnoho úspěšných finalistů! Bez takto kvalitního sponzora pro své telefonáty máte dost mizernou šanci zasednout v televizním studiu. Bylo mi jasné, že otázky budou zprvu jednoduché a později tak těžké, že je náhodou jak dopadnu. Nemám náhody rád, štěstí přeje připraveným. Být připravený dnes v době špičkové techniky není zas tak veliký problém. Ne neočekávejte popis zázračné metody, která mi pomohla vstřebat tisíce stran encyklopedií. To je pracný nesmysl bez efektu. Vše vyřešili tři mobilní telefony. Dva jsem měl u sebe, třetí měl můj přítel. K této metodě mě přímo inspiroval název nápovědy v soutěži. Petr byl prostě můj přítel na telefonu! Můj první mobil fungoval jako mikrofon, Petrovo číslo jsem vytočil před začátkem svého finále a on tak doma dobře slyšel, co se ve studiu děje. Byl vybaven počítačovou encyklopedií na CD ROM, připojen na web na encyklopedie na Atlasu, měl knižní vydání mnohasvazkové tuzemské encyklopedie. Nechci být nařčen, že tyto stránky jsou reklamou na nějaký konkrétní encyklopedický projekt a proto zde neuvádím konkrétní názvy. Petr sám je chodící encyklopedií a navíc i on sám disponuje několika přáteli na telefonu, které během soutěže využil. Jednoho z nich sice překvapilo, proč najednou potřebuje Petr znát odpověď na poměrně složitou otázku z jeho oboru, ale velmi rád poradil. Mobilní telefon je úžasný vynález s netušenými možnostmi. Jen až někdo udělá studii o významu operativního řízení pomocí mobilů pro milence! Problémem bylo jak dostat Petrovu informaci zpět ke mě. Ještě, že existuje vibrační vyzvánění. Jednou je "A". Jak jistě někteří z vás tuší: odpověď "D" jsou čtyři "zazvonění". Pokud tušíte, jak je definována odpověď "B" nebo "C" můžete s klidnou hlavou do této vědomostní soutěže. Možná dopadnete i lépe než já. Byť trpělivý Mefisto pan Vladimír Čech nechával mě a tedy i mému příteli na nonstop online telefonu Petrovi a celé síti jeho nic netušících přátel - odborníků dostatek času na každou otázku, krátce po přejití druhého záchytného bodu zlikvidovala náš tým otázka, na níž odpověď neznala ani síť odborníků, ani Petr, ani papírové a dokonce ani digitální encyklopedie. I tak jsem si ze soutěže odnesl částku, která mnohonásobně převyšuje můj skromný roční plat státního úředníka denně bdícího nad dodržováním disciplíny, kázně, pořádku a vysoké zákonnosti. S Petrem jsme již vypracovali metodu, kterou použijeme při příštím nasazení v soutěži. Tentokráte bude soutěžit on a já už nebudu přítelem na telefonu, ale... To prozradím až po úspěšném vyzkoušení v soutěži. Zatím oba pilně telefonujeme. Náklady na pořízení mobilních telefonů a na jejich provoz nám hradil stát. Tímto mu velice děkujeme.

Zmrdi! Všechny vás platím ze svých daní!

Při hledání jisté zásadní pasáže elektronických debat mezi mnou a R.Š. jsem narazil na pravé literární zlato, které je dokonalou odpovědí na otázku "Proč mít na koleji počítač a pouštět k němu všechny známé?"

Všimněte si, že se vůbec neohradila.

Ze zákona má být údajně odstraněna povinnost pohřbívat části lidských těl! To je malý krůček pro české pohřebnictví, ale obrovský skok pro všechny sběratele!

Otázka: Je pravda, že Sarah Connor není zpěvačka, ale zcela méněcenná, neatraktivní, přestárlá a podřadná čubka?

Odpověď: Ano.

Whoa! Na serveru Mindphaser se objevily dvouminutové ukázky z nového alba od Front Line Assembly. I když se můj názor rozchází s větší částí přívrženecké základny, považuji je téměř všechny za božské. Ke stažení doporučuji zejména Haloed, Dead Planet, Backlash, Epitaph, Everything Must Perish, Conscience, Decoy, Krank It Up a Insolence. Leeb je prostě řezník.

Pravidelný telefonát Velmi Vlídného Václava o osmé mne tentokrát zastihl na WC. Nesrozuměn s faktem, jak drastickou zkušeností takový telefonický dialog v těsné a zamořené kabince je, jsem hovor přijal. Vezmu-li v potaz pouze pasáže, ve kterých jsem udržoval hlavu v oblasti kyslíkového azylu u podlahových krytin, nebylo to zase tak strašné - přece jenom, rozličená stolice na pozadí během dlouhého rozhovoru tiše zatvrdla, a tak jsem ji mohl odloupnout pouhým dotekem nehtu na ukazováčku a ušetřil si pracnou očistu pomocí toaletního papíru. Akorát mě trochu mrzí, že po těch dvaceti minutách strašně smrdím od hoven.

Jak se zdá, obecná zakyslost motivačních reklamních kampaní konečně vzala za své.

Spot proti neonacismu
PRAHA (jp) - "Nebuď lhostejný. Pomoz svému obecnímu náckovi najít nějakého chvályhodného koníčka. Ukaž mu cestu dříve, než zdivočí!" Tento spot se začne od pondělí 3. září objevovat na obrazovce ČT a TV3. Jde o protirasistickou kampaň, jejímž cílem je upozornit na společensky velmi nebezpečný jev - neonacismus. (Právo)

Dlužno podotknout, že výsledek významně předčil má očekávání.

Nikdy předtím mě to nenapadlo, ale chodit k holiči deset minut po masturbaci je vskutku nešetrné. Uvědomil jsem si to až poté, co jsem se usadil do známého křesla a ucítil dobře známou vůni ejakulátu, linoucí se odněkud zezdola. Po chvilkovém záchvatu paniky jsem si ale uvědomil, že intenzívní pachové stopy po čtvrtečním uzení podřadných masných výrobků se v mých nemytých kadeřích převalují s nevídanou vervou a žena s nůžkami tudíž nemá ani nejmenší šanci přes tuto kouřovou clonu ucítit cokoliv jiného. Dobře jí tak.