Aaaaggghhhh....
Propadám se do temných hlubin spánku v naději, že už se nikdy nevrátíš. Jsi mou nejhorší noční můrou. Chci tě zabít!

Je pochmurný podzimní den, je bouřka. Ocitám se na mé bývalé základní škole v 3. patře v počítačové učebně. Je velká přestávka a my surfujeme na Internetu. Panika. Do budovy práskl blesk a rozmlátil okna (to se opravdu kdysi stalo). Nastala úplná tma, protože se vyhodili jističe. Nevím proč, ale asi jsem byl pověřen jističe nahodit, musel jsem vlézt do kanálu co byl uprostřed učebny (? - ve 3. patře?). Budiž.
Padám temnou chodbou stále níž a níž, připadá mi to jako věčnost. Najednou zpomaluji, až nakonec dopadnu na dno bez větších potíží. Ocitám se v labyrintu podzemních chodeb a katakomb. Je tu ale tma a vidím jen obrysy. Cítím něčí přítomnost. Slyším těžký dech a hluboké chrčení. Bude to nějaká velká zrůda...
V mžiku se stín vynoří ze tmy. Je to VETŘELEC. Je odporný, kape z něho sliz. Blíží se a pozorně si mně prohlíží. Až teď jsem si všiml, že se nápadně podobá FK. Jeho přední končetiny jsou podobné lidským, avšak větší a jsou celé obalené slizem. Jsem si jist - je to on. Má totiž na prsteníčku levé ruky strašně dlouhý pazneht.
Zezadu mne něco chytlo za krk... (teď opravdu nevím, co to bylo, nezahlédl jsem to; nicméně i ve snu mi mé podvědomí našeptávalo, že je to Kakan, převtělený do nějaké taky pěkně hnusné obludy...). Nemohl jsem se hýbat. Vetřelec se na mně vrhl. Byl milosrdný a začal mi trhat nohu. Ani to nebolelo. Když dožvýkal, hrozivě zařval a vrhl se na ruku.
Ale já se nedal. Zaťal jsem pěsti a držel. Chvíli zápasil, pak mi křuplo v rameni a začala mi růst ruka. Ten hajzl ji pořád držel v tlamě. Najednou se otočil a začal s mou rukou utíkat do tmy. A ona rostla a rostla.... Na krku mi povolilo sevření a druhá obluda se někam odplížila. Po několika minutách jsem zase ucítil přítomnost Vetřelce. Byl zpět s mou rukou. Abych to neměl tak jednoduché, provlékl ji všelijakýma chodbama. Naposledy zařval a zmizel. Nadobro.
Přemýšlím, jak dostat ruku ze zamotaného bludiště chodeb a šacht. Říkám si, že jsem drsný chlap. Tak jsem si ji utrhl. Nečekaně mi zase narostla ruka i noha a tak jsem neváhal a rychle vylezl po žebříku ven z kanalizace. Yeaaaah! Jsem živý, zdravý a spolužáci mi provolávají slávu, že jsem spravil jističe. Jen ředitel mně zbuzeroval, že jsem mu zablátil učebnu. Slyším školní zvonek....

...a probouzí mně budík.

Volt